V tomto článku se budeme zabývat Navarrské království s cílem analyzovat jeho důležitost a relevanci dnes. Navarrské království byl v průběhu let předmětem mnoha studií a debat, které prokázaly jeho dopad v různých oblastech společnosti. Stejně tak toto téma vyvolalo rozporuplné názory odborníků a specialistů, a proto je nutné prohloubit jeho studium a pochopení. Prostřednictvím podrobné analýzy budou prozkoumány různé přístupy a perspektivy kolem Navarrské království s cílem poskytnout komplexní pohled na jeho význam a dopad v současném kontextu.
Navarrské království Nafarroako Erresuma (baq) Reino de Navarra (es) Royaume de Navarre (fr) Reiaume de Navarra (oc) Regnum Navarrae (la)
| |||||||
Geografie
| |||||||
10 000 km² (rok 1300)
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
100 000 (rok 1300)
| |||||||
| |||||||
| |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
824 – bitva v průsmysku Roncevaux, osamostatnění na Franské říši
905 – korunovace Sancha I. 1162 – Sancho VI. užívá titulu král navarrský | ||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
Navarrské království (baskicky Nafarroako Erresuma, španělsky Reino de Navarra, francouzsky Royaume de Navarre, latinsky Regnum Navarrae), původně Pamplonské království (baskicky Iruñeko Erresuma), bylo evropské království ležící na Pyrenejském poloostrově u Atlantského oceánu. Jeho hlavním městem byla Pamplona (baskicky Iruña či Iruñea). Za datum vzniku království se tradičně pokládá rok 824, kdy tamní baskický vůdce Íñigo Arista získal titul pamplonského krále a ukončil nadvládu Franské říše. Teprve v roce 1162 začal Sancho VI. jako první užívat titul krále navarrského (Rex Navarre).
Většina území zaniklého království je v součástí Španělska. Malá část severně od Pyrenejí je součástí Francie.[1]
Navarrské království v době svého největšího územního rozsahu, na konci vlády Sancha III. (1035), zahrnovalo dnešní španělské země Navarra, Baskicko, La Riola, Kantábrie a severní části Kastilie a Aragonu.[1] Postupně se od něj oddělily jako samostatné království Kastilie a Aragon.[1] S Aragonským královstvím byla Navarra v letech 1054–1134 spojena personální unií a později také s Francií v letech 1285–1328.[1] V průběhu 12. století byla západní část Navarry (dnešní Baskicko a La Riola) připojeny ke Kastilii.
V roce 1513 anektovala Kastilie část Navarrského království jižně od Pyrenejí (Horní Navarra).[1] Malá část království ležící severně od Pyrenejí (Dolní Navarra), zůstala nezávislá. Její král Jindřich III. Bourbonský se roku 1589 stal králem Francie a Navarra byla spojena personální unií s Francií.[1] Za vlády Jindřichova syna Ludvíka XIII. byla v roce 1620 personální unie obou zemí zrušena a Navarra byla začleněna do Francouzského království, čímž Navarrské království zaniklo. Toto území ovšem užívalo společně s provincií Béarn jistý stupeň autonomie až do roku 1792.[1] Poslední zbytky autonomie španělské části byly zrušeny v roce 1841.[1]