Nalžovské Hory
V tomto článku prozkoumáme téma Nalžovské Hory z různých úhlů pohledu s cílem pochopit jeho význam v dnešní době. Budeme analyzovat jeho původ, vývoj a dopady na společnost, stejně jako jeho dopad v různých oblastech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit proniknout hlouběji do nejdůležitějších aspektů Nalžovské Hory a prozkoumat jeho důsledky v kultuře, ekonomice, politice a dalších aspektech každodenního života. Také se ponoříme do možných budoucích trendů souvisejících s Nalžovské Hory, abychom pochopili jeho dlouhodobý vliv.
| Nalžovské Hory | |
|---|---|
 pohled na zámek Nalžovy | |
 | |
| znak | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Horažďovice |
| Obec s rozšířenou působností | Horažďovice (správní obvod) |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°20′1″ s. š., 13°32′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 190 (2024)[1] |
| Rozloha | 51,29 km²[2] |
| Nadmořská výška | 494 m n. m. |
| PSČ | 341 01 až 341 42 |
| Počet domů | 666 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 14 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Stříbrné Hory 104 341 01 Horažďovice [email protected] |
| Starosta | Ing. Zdeněk Hlaváč |
| Oficiální web: www | |
  Nalžovské Hory | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 556751 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nalžovské Hory jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Město bývá někdy nazýváno bránou Šumavy.[4]
Historie
První písemná zmínka o vsi Nalžovy pochází z roku 1380, kdy byla v držení Hrabiše a Jana, pánů z Paběnic a na Nalžovech. Ves měla také názvy Malzow a později Elischau či Ellischau.
Pravděpodobně zde již stávala původní stará tvrz, připomínaná roku 1473, kdy nalžovský statek po Paběnických zdědil Svojše z Velhartic. Ten roku 1521 získal královský dekret povolující těžbu stříbra v dolech nad vsí Nalžovy. Na místě těžby vznikla osada známá jako Silberberg ob Ellischau, roku 1530 povýšená na město Bergstadt ob Ellischau, dnešní Stříbrné Hory.[5] Doly však byly roku 1541 zatopeny a v roce 1585 dolování zaniklo.[6]
V držení nalžovského panství, zvětšeného postupem doby na 19 vsí, se vystřídalo několik majitelů. Roku 1591 jej koupil Karel Švihovský z Rýzmberka. Po jeho smrti získal část panství se vsí Nalžovy syn Bedřich Švihovský z Rýzmberka.[7] Poté, co byl roku 1619 Nalžov i s tvrzí vydrancován protihabsburskými uherskými vojsky, nechal Bedřich jižně od tvrze vystavět nový renesanční zámek.[8]
Po Švihovských z Rýzmberka se stali majiteli Nalžov Pöttingové, kteří koupili zadlužené panství v roce 1718. Dalšími vlastníky panství byli od roku 1769 Taaffové, kteří je drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. I poté zůstali majiteli velkostatku se zámkem, jehož součástí byl pivovar a sýrárna.[7][8]
V roce 1952 byly obce Nalžovy a Stříbrné Hory spojeny, tím vznikla nová obec Nalžovské Hory.[9][6] Ke 24. září 2008 byl obci obnoven status města.[10]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 4 424 | 4 402 | 4 147 | 4 082 | 3 967 | 3 723 | 3 203 | 2 298 | 2 208 | 1 837 | 1 610 | 1 397 | 1 255 | 1 140 | 1 125 |
| Počet domů | 582 | 624 | 639 | 641 | 651 | 655 | 659 | 668 | 600 | 555 | 506 | 650 | 653 | 658 | 666 |
Městská správa a politika
Místní části
Jádro města tvoří části Nalžovy a Stříbrné Hory. Součástí města jsou dále okolní vsi Krutěnice, Letovy, Miřenice, Neprochovy, Otěšín, Sedlečko, Těchonice, Ústaleč, Velenovy, Zahrádka a Žďár.
Pamětihodnosti
- Zámek Nalžovy – nachází se v centrální části města. Renesanční čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím a hranolovou věží byl vybudován ve dvacátých letech 17. století. V polovině 18. století podstoupil barokní a kolem roku 1840 empírovou přestavbu. K zámku přiléhá anglický park a hospodářské budovy.
- Kostel svaté Kateřiny – barokní kostel z let 1721–1723 stojící na návrší v části Stříbrné Hory.
- Lesní park Prašivice – komponovaný přírodní park na kopci Prašivec, severovýchodně od města. Byl vytvořen ve 40. letech 19. století na popud majitele panství Eduarda Taaffeho. Nachází se zde umělá hradní zřícenina a kamenné sochy zvířat a pohádkových tvorů.
- Socha svatého Jana Nepomuckého – barokní socha z 18. století, umístěna na náměstí
Osobnosti
- Eduard Taaffe (1833–1895), politik a dlouholetý ministerský předseda Předlitavska. Majitel panství Nalžovy, po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také zemřel.[5]
Partnerská města
Galerie
-
Kostel svaté Kateřiny -
Hostinec u znaku "Švihovských" -
Zámek -
Rybník Novec v Nalžovech -
Zámek Nalžovy od SV v roce 2025
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ www.nalzovskehorynalzovky.cz. nalzovskehorynalzovky-cz.webnode.cz . 2022-03-05 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-05.
- ↑ a b HOUDEK, Zdeněk; BOUZEK, Stanislav. Zámek Nalžovy: Historie . 2014 . Dostupné online.
- ↑ a b Nalžovské Hory: Historie, současnost . ŠumavaNet.CZ . Dostupné online.
- ↑ a b ZEMEK, Metoděj; HOSÁK, Ladislav. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 4., Západní Čechy.. Praha: Svoboda, 1985. 521 s. ISBN 80-200-0695-8. S. 222.
- ↑ a b RYŠAVÝ, Vratislav. Ke stavební historii zámků v Kanicích a v Nalžovských Horách. In: Památky západních Čech. Plzeň: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni, 2011. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-06-3. S. 56–60. Archivováno 8. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Sloučení obcí Nalžovy a Stříbrné Hory. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
- ↑ Rozhodnutí č. 36 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 24. září 2008
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nalžovské Hory na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nalžovské Hory ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Nalžovské Hory v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
