Hamry (okres Klatovy)

Hamry
Kaple nad obcí
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Nýrsko
Obec s rozšířenou působností	Klatovy (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°12′55″ s. š., 13°9′38″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	116 (2024)[1]
Rozloha	36,89 km²[2]
Nadmořská výška	560 m n. m.
PSČ	340 22
Počet domů	70 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hamry 30 340 22 Nýrsko [email protected]
Starosta	Petr Křovina
Oficiální web: www.sumavanet.cz/hamry
Hamry
Další údaje
Kód obce	578240
Kód části obce	192732
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hamry (německy Hammern) jsou obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, asi osm kilometrů jihovýchodně od Nýrska a 22 kilometrů jihozápadně od Klatov. Leží na Šumavě, v údolí řeky Úhlavy, ze západu lemovaném pohraničním Královským hvozdem. Žije zde 116^[1] obyvatel. Obec Hamry je šumavskou vsí, dosud nesoucí znaky historické sídelní struktury, např. lokalita Kollerův kostel, venkovský dvorec Špirk a jiné. Jedná se o šumavskou ves rozptýlenou, bez souvislé zástavby.^[4] Obec se nečlení na části, má ale dvě katastrální území: Hamry na Šumavě^[5] a Zadní Chalupy.^[6]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1654. Hamry byly králováckou rychtou, jednou z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli formálně přímými poddanými krále).

• konec roku 1945 – v obci Hamry bylo na 100 Čechů, nových dosídlenců^[7]
• 28. října 1946 – většina původních německých obyvatel obce Hamry v počtu 1400 osob byla odsunuta do Bavorska přes sběrné středisko v Železné Rudě
• konec roku 1946 – v obci Hamry bylo na 220 Čechů, nových osídlenců^[7]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti volyňští Češi v počtu 18 osob ^[8]/ v obci Hojsova Stráž 1 osoba, reemigrant^[9]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob^[8] / v obci Hojsova Stráž 17 osob, reemigrantů^[9] / v obci Zelená Lhota 21 osob, reemigrantů^[10][11]
• 27. listopadu 1947 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti z Maďarska v počtu 2 osoby^[8]
• 18. prosince 1948 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 22 osob ^[12]/ v obci Hojsova Stráž 8 osob, reemigrantů / v obci Zelená Lhota 24 osob, reemigrantů^[11]
• 22. března 1949 – přestěhování 13 osob reemigrantů, rumunských Slováků z obce Stodůlky, okres Sušice do obce Hamry^[13][14]
• 30. dubna 1949 – noví dosídlenci v obci Hamry – reemigranti rumunští Slováci z Bihorsko – salašské oblasti Sedmihradska v počtu 4 osoby^[15] / v obci Zelená Lhota 9 osob, reemigrantů^[11]

Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Hamry sečteno 610 přítomných obyvatel.^[16]

Místní správní komise v Hamrech vznikla jmenováním předsedy a členů dne 3. července 1945 klatovským okresním národním výborem v Klatovech. Tímto dnem zaniklo zastupitelstvo obce. Prvním předsedou místní správní komise v Hamrech byl Okresním národním výborem v Klatovech jmenován vrchní provozní oficiál, přednosta stanice Hamry-Hojsova Stráž, členové MSK byli pak zaměstnanci na této železniční stanici. Dne 2. června 1945 převzali uvedení železniční zaměstnanci stanici Hamry-Hojsova Stráž od německého personálu. Místní správní komise v Hamrech usnesením s účinností od 20. dubna 1946 ustanovila obecního tajemníka.^[7][19] K obměně místní správní komise došlo 6. prosince 1946, kdy Okresní národní výbor v Klatovech jmenoval nového předsedu a to řídícího učitele Obecné školy v Hamrech. Důvodem uvedené změny byla ta skutečnost, že dosavadní předseda byl Ředitelstvím drah v Plzni služebně přeložen k železniční stanici Holýšov.

Místní správní komise v Hamrech byla nahrazena místním národním výborem dne 30. června 1946.^[7][19] V roce 1948 byla při místním národním výboru ustanovena místní rolnická komise.

Obecní úřad Hamry od roku 1938 sídlil v budově čp. 110 (nyní Hamry čp. 23), od března 1943 v budově čp. 51 (nyní Hamry čp. 30), úřad místního národního výboru byl přenesen do budovy čp. 151 (nyní Hamry čp. 49). Dům čp. 49 získal místní národní výbor do vlastnictví v přídělovém řízení podle dekretu číslo 108/1945 Sb.^[20][21]

Číslování domů bylo uzákoněno v únoru 1770 za vlády Marie Terezie. První číslování domů bylo v Hamrech provedeno v roce 1771. V roce 1837 byla provedena změna hranic katastru. Osada Prenet, patřící pod Hamry, nově připadla k Hojsově Stráži a osada Kreuzwinkel (Křížkov, resp. Zadní Hamry), patřící k Hojsově Stráži, nově připadla do Hamrů. Další změnou hranic katastru provedenou v roce 1876, připadla do Hamrů i samota Osserhútte (Ostré boudy). Z důvodů uvedených změn v hranicích katastru obce Hamry a založením pozemkové knihy v roce 1884, dochází v roce 1886 k přečíslování obce Hamry novými domovními čísly.^[22] Místní národní výbor v Zelené Lhotě na základě příkazu Rady okresního národního výboru v Klatovech přečísloval k 1. říjnu 1960 obec Hamry novými čísly popisnými.^[23][24]

• k 1. srpnu 1927 patřila obec Hamry do politického okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní a telegrafní úřad Hojsova Stráž, železniční telegraf Hamry – Hojsova Stráž, železniční stanice, zastávka, nákladiště Zelená Lhota a nebo Hamry – Hojsova Stráž, obvod obecné školy Hamry s vyučovací řečí českou a německou, obvod obecné školy Stará Lhota a Zadní Chalupy s vyučovací řečí německou, obvod obecné školy Hamry, expozitura Kreuzwinkel ( čes. Zadní Hamry ) s vyučovací řečí německou, farní úřad římskokatolický a matriční úřad Hamry, četnická stanice Dešenice, zdravotní obvod Dešenice^[25]
• V letech 1938 až 1945 byly Hamry v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněny k nacistickému Německu.^[26]
• k 1. lednu 1948 patřila obec Hamry do správního okresu Klatovy, soudní okres Nýrsko, poštovní úřad Hojsova Stráž, stanice sboru národní bezpečnosti Hojsova Stráž – Horní Hamry, železniční stanice a nákladiště Hamry – Hojsova Stráž^[27][28]
• k 1. únoru 1949 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský^[29][30][16]
• k 1. lednu 1950 patřila obec Hamry do okresu Klatovy, kraj Plzeňský^[31]
• k 16. únoru 1952 byla obec Zadní Chalupy úředně připojena k obci Hamry.^[6]
• k 1. lednu 1960 patřila obec Hamry pod správu Místního národního výboru v Zelené Lhotě, okres Klatovy, kraj Západočeský^[32][33]

V roce 1977 byl změněn název katastrálního území Hamry na Hamry na Šumavě.^[5]

V rámci reorganizace národních výborů^[32] a rozhodnutí Okresního národního výboru v Klatovech byl místní národní výbor v Hamrech zrušen k 30. červnu 1960. S účinností od 1. července 1960 patřila obec Hamry pod správu MNV v Zelené Lhotě.^[33][34][35] Od 1. července 1975 do 31. prosince 1979 byly Hamry částí obce Zelená Lhota, v období 1. ledna 1980 až 31. prosince 1991 patřily k Nýrsku a od 1. ledna 1992 jsou opět obcí.^[36]

• do 28. října 1946 matriky vedeny u Farního úřadu v Hamrech
• od 1. prosince 1946 matriky vedeny u Farního úřadu v Železné Rudě^[37]
• od 1. listopadu 1948 matriky vedeny u Farního úřadu v Dešenicích^[37]
• od 1. ledna 1950 matriky vedeny u Místního národního výboru v Železné Rudě^[31][38][39]
• od 1. července 1960 matriky vedeny u Místního národního výboru v Dešenicích^[33][32]
• od 1. dubna 1978 matriky vedeny u Městského národního výboru v Nýrsku^[40]

Vodní nádrž Nýrsko na řece Úhlavě byla vybudována v letech 1965–1969. V souvislosti s výstavbou byly v záplavovém území vodní nádrže v katastrálním území Hamry zbořeny budovy, označené číslem popisným:

• čp. 1, 2, 3, 4, 5, 9, 10, 12, 13, 14, 19 a 21 (majetek Státního statku Dešenice)^[41][42]
• čp. 11 (majetek okresního národního výboru v Klatovech)
• čp. 6, 7 a 8 (v majetku fyzických osob)

Státní Silnice II/190 Milence – Hamry – Zelená Lhota, která také byla v záplavovém území nádrže, byla přeložena do nové polohy Milence – Zelená Lhota.^[41]

Na základě Dekretu prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše číslo 12 došlo v pohraničí k zestátnění lesních majetků sudetských Němců a jeho předání do správy státních lesů a statků. V první fázi poválečného vývoje byly na těchto majetcích zakládány národní správy velkostatků, které byly v další etapě vývoje zrušeny. Období národní správy trvalo do 16. ledna 1946, kdy byla vytvořena správa státních lesů.^[43]

V roce 1946 vzniklo polesí Úhlava Hamry o výměře 2 147 ha. Dnem 27. listopadu 1947 byla přičleněna k polesí Úhlava Hamry další lesní půda od Správy státních lesů v Železné Rudě a tím získalo toto polesí výměru 2981,41 ha lesní půdy a 1317,37 ha ostatní půdy. Od roku 1927 byly lesní pozemky na Svarohu ve vlastnictví Československého státu – ministerstva zemědělství, Ústředního ředitelství státních lesů a statků v Praze.^[44][45] V roce 1948 byly správy státních lesů zrušeny, vznikl národní podnik Československé státní lesy se sídlem v Praze. Dnem 25. října 1950 bylo polesí Úhlava Hamry přejmenováno na polesí Královský hvozd v Hamrech. Polesí získalo výměru 2174 ha. Dnem 23. prosince 1952 předala Správa lesního hospodářství (SLH) Nýrsko na SLH Železná Ruda pěstební středisko Královský hvozd v Hamrech. Od 1. ledna 1953 bylo polesí Královský hvozd Hamry začleněno do národního podniku Chodský lesní průmysl se sídlem ve Kdyni, a od 1. ledna 1956 do Krajské správy lesů v Plzni. V roce 1956 byly vytvářeny lesní závody a vznikala nová polesí. Polesí Královský hvozd mělo v roce 1956 výměru 2500 ha.

Polesí Hamry od svého vzniku v roce 1946 sídlilo v budově Hamry čp. 46. V roce 1952 bylo polesí z důvodů nově vytvořeného hraničního pásma přemístěno do budovy Hamry čp. 39, kterou vlastnily Západočeské cihelny, národní podnik v Plzni.^[46] Tato budova však přešla do vlastnictví Krajské správy lesů v Plzni až v květnu roce 1955. Polesí Královský hvozd se v roce 1968 přestěhovalo zpět do historické budovy bývalé lesní správy Hohenzollernů do Hamry čp. 46.

V roce 1972 došlo ke slučování polesí a ke vzniku lesních správ. Polesí Královský hvozd bylo sloučeno s polesím Zelená a tím vznikla lesní správa Královský hvozd se sídlem v Zelené Lhotě čp. 76. Ve druhé polovině sedmdesátých let došlo k připojení polesí Suchý Kámen pod lesní správu Královský hvozd v Zelené Lhotě. Tím dosáhla lesní správa Královský hvozd výměru 5600 ha.^[43]

• Kostel Panny Marie Bolestné, zvaný Kollerův, postavený v roce 1773, který byl znovu opraven a vysvěcen v roce 1993. Ke kostelu vede křížová cesta – Společná cesta Panny Marie s Ježíškem.
• Přírodní rezervace Úhlavský luh, vyhlášená v části říční nivy řeky Úhlavy
• Hamerský buk, starý asi 250 let
• Přírodní rezervace Bílá Strž (zahrnující nejvyšší vodopád na české straně Šumavy)
• Do katastru obce částečně zasahuje přírodní památka Královský hvozd
• Přečerpávací vodní elektrárna Černé jezero
• Vodní nádrž Nýrsko
• Nepatrné pozůstatky hradu Ostrý na česko-německé hranici

• Pavel Stuiber (1887–1967), profesor, hudební skladatel, dirigent; zemřel zde^[47]
• Leo Hans Mally (1901–1987), spisovatel^[48]

• 
  Pomník s chatou
• 
  Památník
• 
  Kostel Panny Marie Bolestné

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hamry na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Hamry v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Hamry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)