Moritz Schlick

V dnešním světě se Moritz Schlick stává stále aktuálnějším tématem. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Moritz Schlick upoutal pozornost velkého počtu lidí po celém světě. Od svého vzniku až do současnosti hraje Moritz Schlick klíčovou roli v různých aspektech každodenního života a vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme význam Moritz Schlick a jeho dopad na dnešní společnost, abychom lépe porozuměli jeho vlivu a relevanci v dnešním světě.

Moritz Schlick
Rodné jménoFriedrich Albert Moritz Schlick
Narození14. dubna 1882
Berlín
Úmrtí22. června 1936 (ve věku 54 let)
Vídeň
Místo pohřbeníPötzleinsdorfer Friedhof
Alma materLausannská univerzita
Univerzita Heidelberg
Humboldtova univerzita
Povolánífyzik, filozof, vysokoškolský učitel a filozof věd
ZaměstnavateléVídeňská univerzita
Kielská univerzita
Rostocká univerzita
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moritz Schlick (14. dubna 1882 Berlín – 22. června 1936 Vídeň) byl německý fyzik a filosof, zakladatel Vídeňského kroužku a jeden ze zakladatelů logického pozitivismu, pokusu o přísně vědeckou filosofii.

Život

Schlick se narodil v židovské rodině, po maturitě v Berlíně studoval přírodní vědy a matematiku v Heidelbergu, v Lausanne a v Berlíně, kde roku 1904 promoval u Maxe Plancka prací o odrazu světla. Roku 1907 se oženil a studoval dva semestry psychologii v Curychu. Roku 1911 se habilitoval na univerzitě v Rostocku prací „Povaha pravdy podle moderní logiky“ a do roku 1921 tam také přednášel. V Rostocku se spřátelil s Albertem Einsteinem a roku 1918 vydal své hlavní dílo, „Obecná nauka o poznání“, kde zastával proti pozitivistům a novokantovcům stanovisko gnozeologického realismu. Roku 1921 byl profesorem v Kielu a roku 1922 nastoupil po E. Machovi jako profesor ve Vídni. Z debatního kroužku, který roku 1924 založil, vznikl slavný Vídeňský kroužek. Kromě úzce vědecko-filosofických témat se zabýval také etikou a estetikou.[1] 22.6. 1936 ho po šestiletém pronásledování zastřelil z osobní zášti a žárlivosti bývalý student Johann „Hans“ Nelböck (byla u něj diagnostikována schizofrenní psychóza). Vrah u soudu svůj čin zdůvodňoval nutností omezit vliv židovského myšlení ve filosofii, k němuž počítal Schlickův logický pozitivismus, jeho kritiku metafyziky a ateismus. Nelböck byl sice odsouzen k deseti letům vězení, ale po anšlusu Rakouska, byl podmíněně propuštěn a stal se mučedníkem nacistických a antisemitských kruhů v Rakousku. Schlickova smrt a další politický vývoj ukončily existenci „Vídeňského kroužku“. Na schodišti filosofické fakulty vídeňské univerzity, kde k vraždě došlo, je umístěna pamětní deska.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KAMPITS, Peter. Malé dějiny rakouské filozofie. 1. vyd. Praha: Concordia, 1995. ISBN 80-901389-5-0. S. 154–164. 
  2. ↑ Wiener Sporttagblatt, 23.6.1936, s.6, Mord in der Universität
  3. ↑ BUDIANSKY, Stephen. Na okraji rozumu: Život Kurta Gödela. 1. vyd. Brno: Host, 1. ISBN 978-80-275-1541-7. S. 202–207. 

Související články

Externí odkazy