V dnešním světě je Montserrat (hora) problém, který ve společnosti získal velký význam. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní životy lidí, jeho důležitosti v rozvoji různých oblastí nebo jeho vlivu na kulturu a zábavu, Montserrat (hora) se stal předmětem zájmu širokého publika. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Montserrat (hora), od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Kromě toho budeme analyzovat, jak Montserrat (hora) zanechal svou stopu v různých oblastech a stal se fenoménem, který stojí za to prozkoumat do hloubky.
Montserrat | |
---|---|
![]() hora Montserrat | |
Vrchol | 1236 m n. m. (Sant Jeroni) |
Prominence | 696 m |
Izolace | 46 km → Puig Drau |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Serralada Prelitoral |
Souřadnice | 41°36′19″ s. š., 1°48′33″ v. d. |
![]() ![]() Montserrat | |
Hornina | slepenec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Montserrat je výrazný vápencový horský masiv, rozkládající se asi 40 km severozápadně od Barcelony. Název (v překladu zubatá hora) pochází od vzhledu silně erodovaného masivu, tvořeného především slepenci, který při pohledu z dálky připomíná pilu se zuby mířícími k nebi. Nejvyšší vrchol Sant Jeroni dosahuje výšky 1236 metrů.
K místu se vztahuje legenda, podle které zde v roce 880 došlo k mariánskému zjevení a následně byla v jedné jeskyni objevena svatá socha.
Na úbočí masivu vznikl v 11. století světoznámý benediktinský klášter Montserrat. Jde o jedno z nejposvátnějších míst Katalánska, zasvěcené Panně Marii Montserratské, jejíž socha – Černá Madona z Montserrat se zde nachází. Klášter se stal poutním místem.
V muzeu v klášteře jsou chovány malby takových mistrů, jako jsou např. El Greco, Caravaggio a Picasso.