V dnešním světě se Molární objem stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého objevení až do dnešního dne je Molární objem předmětem mnoha studií, debat a vědeckých pokroků, které přispěly k rozšíření našich znalostí na toto téma. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Molární objem, analyzujeme jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a možné důsledky, které má pro budoucnost. Prostřednictvím multidisciplinární perspektivy se budeme snažit do hloubky porozumět všemu, co Molární objem nabízí, a jak se její vliv rozšiřuje do různých oblastí našeho každodenního života.
Molární objem | |
---|---|
Název veličiny a její značka | Molární objem Vm |
Hlavní jednotka SI a její značka | metr krychlový na mol m3·mol−1 |
Definiční vztah | |
Dle transformace složek | skalární |
Zařazení jednotky v soustavě SI | odvozená |
Molární objem je fyzikální veličina, která udává objem jednotkového látkového množství látky (tzn. objem 1 mol).[1]
Molární objem čisté látky lze vypočítat jako podíl objemu systému (V) a látkového množství (n), tento vztah lze upravit na podíl molární hmotnosti (M) a hustoty (ρ) látky.
V případě směsi musíme vztah pro výpočet upravit následujícím způsobem:[1]
kde x je látkový zlomek složky a je střední molární hmotnost.
Molární objem lze využít k výpočtu objemové hustoty částic látky NV:
kde je Avogadrova konstanta.
Molární objem ideálního plynu při teplotě 273,15 K (bod tání vody) a tlaku 101325 Pa je 22,414 l/mol = 22,414 dm3/mol = 22,414 m3/kmol = 0,022414 m3mol−1,
při stejné teplotě a tlaku 100000 Pa je to 22,711 l/mol = 22,711 dm3/mol = 22,711 m3/kmol = 0,022711 m3mol−1.[1]