Mořic Grimm
V tomto článku se budeme tématu Mořic Grimm věnovat z různých pohledů s cílem ponořit se do jeho důležitosti a relevance v dnešní době. Mořic Grimm je téma, které vzbudilo rostoucí zájem v různých sektorech a podrobná analýza může objasnit jeho mnoho aspektů. V následujících několika řádcích prozkoumáme různé aspekty Mořic Grimm a představíme různé názory a přístupy, které čtenáři umožní plně porozumět složitosti a významu tohoto tématu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se ponoříme do důsledků a výzev, které Mořic Grimm představuje, a nabídneme tak komplexní vizi, která přispěje k poznání a pochopení tohoto fenoménu.
| Mořic Grimm | |
|---|---|
| Narození | 3. dubna 1669 Achdorf |
| Úmrtí | 17. června 1757 (ve věku 88 let) Brno |
| Místo pohřbení | Kapucínská hrobka |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Děti | František Antonín Grimm |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mořic (Mauric) Grimm (3. dubna 1669 Achdorf u Landshutu, Bavorsko – 17. června 1757 Brno) byl barokní architekt a stavitel německého původu. Většinu života však strávil v českých zemích a zejména v Brně, kde zrealizoval většinu svých děl.
O jeho mládí moc informací není, zkušenosti získal pravděpodobně v domácím prostředí a zřejmě také v Rakousku. Na území dnešního Česka se poprvé objevil roku 1690, kdy ho zaznamenaly registry pražského staroměstského zednického a kamenického cechu. V roce 1704 se společně s manželkou Voršilou a synem Janem Jakubem přestěhoval do Brna, kde zůstal až do konce svého života. Stal se brněnským měšťanem, bydlel na dnešním Kapucínském náměstí a pohřben je v kapucínské hrobce pod klášterním kostelem Nalezení sv. Kříže.
Stavební podnik, který založil po příjezdu do Brna, postavil mnoho staveb především v hlavním moravském městě. Kolem roku 1750 ho pro svůj pokročilý věk přenechal svému synovi Františku Antonínovi, který ve stavební činnosti pokračoval dále se společníkem Bartolomějem Zintnerem.
Dílo
- dostavba kláštera dominikánů v Brně (1705–1711)
- projekt hrobky Raduita de Souches pro kostel sv. Jakuba (asi 1717)
- podílel se na stavbě zámku v Buchlovicích (1706–1738)
- přestavba brněnského domu pánů z Kunštátu na tržnici (1713)
- stavba nového refektáře s knihovnou v areálu královopolského kartuziánského kláštera (po 1715)
- dostavba minoritského kláštera v Brně, přestavba kostela sv. Janů v jeho areálu, včetně stavby lorety a nástavby zvonice (1716–1737)
- stavba kaple sv. Kříže v Soběšicích (1716–1718) (za odvrácení morové nákazy)
- přestavba kostela sv. Vavřince v Řečkovicích (1717 – 1722, podle cizího projektu)
- přestavba a dostavba Stavovského domu (dnes brněnská Nová radnice) (1717–1739)
- stavba hrobky pod kapucínským kostelem a úpravy v areálu kapucínského kláštera (1726–1739)
- novostavba kláštera obutých augustiniánů a přestavba presbytáře kostela sv. Tomáše v Brně (1732–1741), portál se sochami moravských markrabat vznikl v letech 1742–1749, současně zde přestavěl kapli Panny Marie a nově zřídil kapli sv. Kříže.
- stavba nové věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně (1732–1733)
- přestavba a nástavba Reduty (1734–1736, pravděpodobné autorství)
- stavba nového proboštství v areálu starobrněnského kláštera cisterciaček (před 1737)
- Schrattenbachův palác v Brně (dnes ústřední budova knihovny Jiřího Mahena) (1739, dle cizího projektu)
- přestavby zámků v Lysicích, Hrotovicích a Chrlicích
- přestavby kostelů:
- kostel svatého Jiří v Ořechově-Tikovicích (1720-1725)
- kostel svatého Mikuláše v Deblíně
- kostel v Kyjově
Fotogalerie
-
Dům pánů z Kunštátu v Brně -
Loretánská kaple a minoritský kostel svatých Janů v Brně -
Nová radnice v Brně -
Schrattenbachův palác v Brně -
Divadlo Reduta v Brně -
Kostel svatého Jiří v Ořechově-Tikovicích
.jpg)
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mořic Grimm na Wikimedia Commons - Mořic Grimm na stránkách NPÚ
- Mořic Grimm v Encyklopedii dějin města Brna
- Mořic Grimm na stránkách města Brna
