Lysice (zámek)

V dnešním světě je Lysice (zámek) stále důležitější v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti. Jeho dopad je nepopiratelný a jeho důsledky jsou různé a složité. V tomto článku se ponoříme do vesmíru Lysice (zámek), prozkoumáme jeho různé aspekty a analyzujeme jeho vliv v současném kontextu. Od jeho vzniku až po jeho možný budoucí vývoj se pokusíme osvětlit tuto různorodou a mnohostrannou problematiku.

Zámek Lysice
hlavní budova, jižní průčelí
hlavní budova, jižní průčelí
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaLysice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°27′11,9″ s. š., 16°31′59,5″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky33114/7-535 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lysice je stavební památka nacházející se ve stejnojmenném městysu Lysice na jižní Moravě. K zajímavostem zámku patří, že se zde natáčela část čtvrté epizody televizního seriálu Četnické humoresky (díl Beáta). Zámek je ve vlastnictví státu, je zpřístupněný veřejnosti a jeho správou je pověřen Národní památkový ústav. Je chráněn jako národní kulturní památka.

Historie

V současné době má zámek barokní podobu, ale vznikl na místě vodní tvrze pánů z Kunštátu, o které první zmínka pochází z počátku 14. století. Renesanční přestavba proběhla koncem 16. století. Tehdy byly také položeny základy zámecké zahrady. Barokní stavební fáze zámku, provedená patrně v letech 1705–1711 za vlády hraběte Antonína Amata Serényiho, byla s největší pravděpodobností uskutečněna brněnským stavebním mistrem Mořicem Grimmem. Od rodiny Seréniyů koupil Lysice Jan Leopold z Ditrichštejna, který je o několik let později prodal rodu Piatiů.

Na počátku 19. století získali Lysice Dubští z Třebomyslic, kterým zámek s přilehlým panstvím patřil až do roku 1945. Mezi nejznámější členy rodu patřila rakouská spisovatelka Marie, provdaná Ebner von Eschenbach, která na zámku často pobývala a tvořila. Stavba prošla výraznými stavebními úpravami v 2. polovině 19. století podle projektu stavebního mistra Kajetána Vašíčka; je pravděpodobné, že do podoby přestaveb zasáhl i diletující architekt a tehdejší majitel zámku hrabě Emanuel Dubský z Třebomyslic. Kromě vnitřních interiérů je zde možno navštívit okrasnou zahradu s oranžerií[1] a skleníky a nevšední kolonádu přiléhající přímo k zámku.

Posledním soukromým vlastníkem byl Albrecht Dubský z Třebomyslic, kterému byl zámek zabaven a později zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu 60. a 70. let 20. století prodělala stavba výraznou rekonstrukci.

Návštěvnost zámku[2]
Rok Počet návštěvníků
2015 27 621
2016 33 490
2017 32 457

Mezi říjnem 2021 až prosincem 2023 proběhla kompletní obnova zámecké zahrady do podoby z konce 19. století. Práce zahrnovaly i rekonstrukci oranžérie, skleníku, fíkovny, instalaci technických rozvodů a automatizace. Rekonstrukce byla financována Ministerstvem kultury ČR částkou 182 milionů Kč a z přímé dotace GŘ NPÚ částkou 11 milionů Kč.[3]

Přehled majitelů

Fíkovna

V areálu zámku se nachází fíkovna z roku 1835. Vzácná technická památka má zděnou dolní část a střechu posuvnou na kolejnicích, která se na léto otevírala.[4][5]

Galerie

  • zámecká zahrada
  • spodní parter
    spodní parter
  • střední parter a kolonáda
    střední parter a kolonáda
  • kolonáda
    kolonáda
  • bazén s Tritónem
    bazén s Tritónem
  • horní parter
    horní parter
  • Kapucínka
    Kapucínka
  • ostatní stavby
  • dům zahradníka
    dům zahradníka
  • hospodářská správa
    hospodářská správa
  • dolní nádvoří
    dolní nádvoří
  • fíkovna
    fíkovna
  • oranžerie a skleník
    oranžerie a skleník
  • včelín
    včelín

Reference

  1. ↑ SUCHÁ, Michaela. Kvetoucí kamélie v oranžérii zámku v Lysicích. České noviny. 2012-07-02. Dostupné online . 
  2. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu . S. 45. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 
  3. ↑ Po více jak dvou letech letos na jaře do zámecké zahrady státního zámku Lysice . Národní památkový ústav, 2024-02-27 . Dostupné online. 
  4. ↑ VACULOVÁ, Helena. Vzácnou fíkovnu na zámku v Lysicích čeká oprava. brno.idnes.cz. 2010-08-01. Dostupné online . 
  5. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/100241-pamatkari-chteji-v-lysicich-obnovit-unikatni-fikovnu/

Literatura

  • HODEČEK, Dalibor. Dějiny zámku v Lysicích do roku 1945. : Časopis Památková péče na Moravě 8/2004 24-40 s. Dostupné online. 
  • KONEČNÝ, Michal. Zámek Lysice. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, 2014. 164 s. ISBN 978-80-87231-22-7. 
  • VAŠEK, Leoš; KONEČNÝ, Michal. Erbovní galerie Dubských z Třebomyslic na zámku v Lysicích. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2006. ISBN 80-86752-48-8. S. 62. 

Související články

Externí odkazy