Mljet
V dnešním světě je Mljet problém, který se ve společnosti stává stále aktuálnější. Od svého vzniku ovlivnila různé aspekty každodenního života, vyvolala debaty, kontroverze a významné transformace. Její vliv sahá do různých oblastí, od politické po kulturní, a dokázal upoutat pozornost odborníků i občanů. Vzhledem k různorodosti názorů a pohledů je zásadní podrobně a kriticky analyzovat roli, kterou Mljet v současnosti hraje, a také její možné budoucí důsledky. Proto v tomto článku navrhujeme prozkoumat vyčerpávajícím způsobem a objektivně různé aspekty související s Mljet, abychom nabídli komplexní vizi, která nám umožní pochopit její význam a dopad na současnou společnost.
| Mljet | |
|---|---|
.jpg) Pohled na Velké a Malé jezero na Mljetu | |
 | |
| Lokalizace | Střední Dalmácie |
| Stát |  Chorvatsko |
| • Župa | Dubrovnicko-neretvanská |
| Topografie | |
| Rozloha | 98 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 42°44′42″ s. š., 17°32′6″ v. d. |
| Délka | 37 km |
| Šířka | 3 km |
| Nejvyšší vrchol | Veliki grad (514 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 1 111 (2001) |
| Hustota zalidnění | 11 obyv./km² |
| Největší sídlo | Babino Polje |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mljet (italsky Meleda, latinsky Melitussa) je ostrov v Jaderském moři, který administrativně patří k Dubrovnicko-neretvanské župě v Chorvatsku. Má rozlohu necelých 100 km². Ostrov je 37 km dlouhý a široký maximálně 3 km. Na ostrově žije 1089 obyvatel (2011) v několika osadách, z nichž nejvýznamnější je Babino Polje. Jiná významná je například Sobra, kde se nachází jediná čerpací stanice na ostrově pro auta i lodě. V osadě se nachází také přístav, který má spojení trajektem s osadou Prapratno ležící na poloostrově Pelješac, asi 40 km severně od Dubrovníku. Nejvyšším bodem je Veli Grad o nadmořské výšce 513 m.
Mljet je nejlesnatějším velkým ostrovem v Chorvatsku, když 72 % jeho rozlohy pokrývají lesy. V západní části ostrova byl 12. listopadu 1960 vyhlášen národní park Mljet. Na ostrově se nachází také geologicky zajímavá oblast Zakamenica. Dvě laguny Veliko a Malo jezero jsou propojeny úzkým průlivem, na větším jezeře se nachází ostrůvek, kde byl ve dvanáctém století vybudován klášter svaté Marie.[1] K významným památkám patří také antické ruiny u vesnice Polače a renesanční palác dubrovnického místodržícího.[2]
O ostrově se poprvé zmínil Skylaks z Kariandy. Ve starověku nesl název Melita (Medový ostrov). Aristide Vučetić označil Mljet za ostrov Ogýgie, který je zmiňovaný v Odysseji. Na jižním pobřeží ostrova se nachází Odysseova jeskyně.[3]
Na Mljetu byla počátkem dvacátého století vysazena promyka mungo, která zredukovala populaci jedovatých hadů.[4] Okolní moře obývá ohrožený tuleň středomořský.
Podle ostrova je pojmenována kožní nemoc mal de Meleda.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mljet na polské Wikipedii.
- ↑ Ostrov Mljet: božský klid a skvělé pláže. iDNES.cz . 2004-08-10 . Dostupné online.
- ↑ Mljet - zelený ostrov . Světadíly.cz . Dostupné online.
- ↑ SMUTNÝ, Jakub. Unikátní zajímavosti chorvatské přírody. Jezera, jeskyně, vyhlídky i vodopády, které vyrazí dech. Lidé a Země . 2020-09-02 . Dostupné online.
- ↑ Víte, co je za živočicha promyka mungo, a kde na pobřeží Jadranu žije? . Chorvatsko..cz . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mljet na Wikimedia Commons - (chorvatsky) (italsky) (anglicky) Web k ostrovu
