Miroslav Lehký

V dnešním článku prozkoumáme Miroslav Lehký a jeho dopad na naše životy. Miroslav Lehký je dnes velmi aktuální téma, které vyvolalo četné debaty a výzkumy v různých oblastech. Od svého vzniku upoutal Miroslav Lehký pozornost širokého spektra lidí, protože jeho důsledky se týkají různých aspektů našeho každodenního života. V tomto článku budeme podrobně analyzovat, co je Miroslav Lehký, proč je tak relevantní a jaké jsou možné dopady na naše prostředí. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Miroslav Lehký s cílem nabídnout komplexní a vyvážený pohled na toto fascinující téma.

Miroslav Lehký
Narození1. května 1947 (77 let)
Brno
Povolánílidskoprávní aktivista, disident, politický aktivista a státní úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Lehký (* 1. května 1947 Brno) je český lidskoprávní aktivista a státní úředník. Je signatářem a bývalým mluvčím manifestu Charta 77[1][2] a zakládajícím signatářem Pražské deklarace o evropském svědomí a komunismu.[3] V době komunistické vlády v 80. letech byl spoluorganizátorem podzemní univerzity v Bratislavě. V letech 1990–1994 byl tajemníkem Československého/Českého helsinského výboru. V letech 1995–2003 byl zaměstnán v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a v roce 2003 se podílel na založení Ústavu paměti národa na Slovensku. V letech 2007–2012 byl zástupce ředitele a předsedou poradního sboru ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů.[4][5][6] V letech 1968–1970 studoval teologii, ale kvůli politické perzekuci ze strany komunistů nemohl studium dokončit.[7]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miroslav Lehký na anglické Wikipedii.

  1. Miroslav LEHKÝ: TOTALITA. totalita.cz . . Dostupné online. 
  2. Slovo ke spoluobčanům II. Týdeník Respekt . . Dostupné online. 
  3. PRAŽSKÁ DEKLARACE o svědomí Evropy a komunismu. www.fragmenty.cz . . Dostupné online. 
  4. KUBA, František. Poznal oběti i zločince komunistického režimu. Bruntálský a krnovský deník. 2018-11-19. Dostupné online . 
  5. Úspěch Ústavu v Evropském parlamentu . fórum, 2009 . Dostupné online. 
  6. ÚSTR - Výroční zpráva 2012 . 2013 . Dostupné online. 
  7. Speaker Biographies Archivováno 13. 1. 2012 na Wayback Machine., Sofia Platform – Republic of Bulgaria Ministry of Foreign Affairs

Související články