V dnešním článku se budeme věnovat tématu Ústav paměti národa, problému, který vyvolal zájem a diskusi v různých oblastech. Ústav paměti národa je téma, které není omezeno na jediné zaměření, protože se může pohybovat od osobních, profesních, kulturních, historických, sociálních nebo politických aspektů. Je to téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí, a je důležité o něm diskutovat z různých úhlů pohledu, abychom lépe porozuměli jeho rozsahu a dopadu. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Ústav paměti národa, prozkoumáme jeho důsledky a možná řešení.
Ústav paměti národa | |
---|---|
![]() | |
Zkratka | ÚPN |
Vznik | 2003 |
Účel | bádání v oblasti slovenské historie |
Sídlo | Ústav pamäti národa, Miletičova 19, P. O. Box 29, 820 18 Bratislava 218, ![]() |
Souřadnice | 48°9′11,06″ s. š., 17°6′45,82″ v. d. |
Úřední jazyk | slovenština |
Predseda Správnej rady Ústavu pamäti národa | ![]() |
Oficiální web | www |
Poznámky | aktivní účet na sociální síti Facebook |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ústav paměti národa (slovensky Ústav pamäti národa) je slovenská veřejnoprávní instituce, která shromažďuje a zpracovává všechny druhy informací, vztahujících se na dobu nesvobody v letech 1939–1989 a zpřístupňuje dokumenty po bývalých bezpečnostních složkách státu.
Ústav sídlící v Bratislavě byl založený a řídí se zákonem č. 553/2002 Z.z. o zpřístupnění dokumentů o činnosti bezpečnostních složek státu 1939–1989 a o založení Ústavu pamäti národa a o doplnění některých zákonů (Zákon o pamäti národa).
Zakladatelem a prvním předsedou správní rady ÚPN byl Ján Langoš. V letech 2007–2013 byl předsedou správní rady historik Ivan Petranský. V roce 2013 byl na následné šestileté funkční období zvolen Ondrej Krajňák.[1] Do úřadu jej slovenští zákonodárci zvolili až na třetí pokus, a to 105 odevzdanými hlasy.[2]