Mikroorganismus

Escherichia coli pod skenovacím elektronovým mikroskopem

Mikroorganismus (mikrob) je jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus.

Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, prvoci, některé řasy a živočichové. Díky rozmanitosti metabolických drah, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganismy vyskytují téměř všude. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy.

Některé druhy jsou původci lidských onemocnění. Zvláště nebezpečné jsou patogenní mikroorganismy ve formě mikrobiálních biofilmů.

Požadavky na kyslík

Dle požadavků na molekulární kyslík se mikroorganismy dělí do několika skupin:

Půdní mikroorganismy

Mikroorganismy jsou např. stěžejní složkou edafonu (z hlediska hmotnosti i počtu). Tvoří tzv. mikroedafon (< 0,2 mm). Jsou to organismy autotrofní i heterotrofní:

Mikroorganismy žijící v půdě se účastní většiny pochodů přeměny organické hmoty a při biologickém zvětrávání i přeměny složky minerální. Pochody probíhají uvnitř těla mikroorganismů nebo působením enzymů mimo jejich tělo.

Využití

Studiem mikroorganismů se zabývá mikrobiologie dělící se na mnoho dílčích disciplín. Studiem využívání mikroorganismů se zabývá i biotechnologie.

Mikroorganismy se využívají v potravinářství a lihovarnictví, dále při kompostování, výrobě bioplynu, mechanicko-biologické úpravě odpadů i jinde.

Na Zemi převažují nekultivované, tedy nepopsané mikroorganismy. Doklady o tom, že dosud nekultivované mikroorganismy představují převládající organismy ve většině prostředí na Zemi podpořily vývoj metagenomiky.

Odhaduje se, že jen 1–2 % mikroorganismů lze kultivovat, o většině buď vůbec nevíme, nebo je neumíme kultivovat v laboratorních podmínkách. Předpokládá se také, že z mořské vody se zatím kultivovalo 0,001–1 % přítomných mikroorganismů, ze sladké vody 0,25 %, z půdy 0,3 % a zřejmě nejvíce (1–15 %) z aktivovaného kalu.

Odkazy

Reference

  1. ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. Praha: SSČ AV ČR, 2015, s. 14. Dostupné také z: http://www.bc.cas.cz/Cds/Download/?filename=5544_Strategie_Ziva_puda
  2. SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. Brno: Ústav botaniky a zoologie PřF MU, 2013, s. 42–43. Dostupné také z: http://www.ekologiauk.sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1.pdf Archivováno 20. 10. 2018 na Wayback Machine.
  3. Definice, význam a funkce půdy – pomůcka OPVK . : , , s. . . Dostupné z: https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Definice_vyznam_a_funkce_pudy.pdf
  4. Microbial dark matter dominates Earth's environments. In: Phys.org . University of Tennessee at Knoxville, September 26, 2018 . Dostupné z: https://phys.org/news/2018-09-microbial-dark-dominates-earth-environments.html

Související články

Externí odkazy

Portály: Biologie