V dnešní době se Mihaela Peneșová stalo tématem velkého významu v moderní společnosti. Jeho význam sahá od osobních aspektů až po globální problémy, které ovlivňují každodenní životy lidí, společností a vlád. Zájem o Mihaela Peneșová v posledních letech roste díky jeho vlivu v různých oblastech, jako je politika, technologie, kultura a životní prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Mihaela Peneșová a prodiskutujeme jeho dnešní dopad, stejně jako možná řešení a strategie pro řešení jeho problémů.
Mihaela Peneșová | |
---|---|
![]() Mihaela Peneșová na LOH 1964 | |
Osobní informace | |
Narození | 22. července 1947 Bukurešť |
Úmrtí | 29. srpna 2024 (ve věku 77 let) |
Kariéra | |
Disciplína | hod oštěpem |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
![]() | ||
zlato | LOH 1964 | hod oštěpem |
stříbro | LOH 1968 | hod oštěpem |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1966 | hod oštěpem |
Mihaela Peneșová, rumunsky Mihaela Peneș (22. července 1947 Bukurešť – 29. srpna 2024)[1] byla rumunská atletka, olympijská vítězka a vicemistryně Evropy v hodu oštěpem.
V 17 letech se nečekaně kvalifikovala na olympiádu v Tokiu v hodu oštěpem. Zde v úvodním finálovém pokusu dosáhla výkonu 60,54 m, který stačil na zisk zlaté medaile. Na evropském šampionátu v Budapešti v roce 1966 skončila mezi oštěpařkami druhá, stejného umístění dosáhla na olympiádě v Mexiku v roce 1968. Její osobní rekord je 60,68 m z roku 1967.