Barbora Špotáková

V dnešním světě se Barbora Špotáková stal tématem velkého významu a zájmu bezpočtu lidí. Ať už jde o dopad na společnost, vliv na kulturu nebo význam v historii, Barbora Špotáková upoutal pozornost vědců, odborníků i nadšenců. Jeho význam přesahuje hranice a pokrývá různé oblasti, což z něj činí téma hluboké analýzy a debaty. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Barbora Špotáková a jeho dopad na současný svět, analyzujeme jeho historický význam, jeho současný vliv a jeho možné důsledky do budoucna.

kpt. Ing. Barbora Špotáková
Barbora Špotáková (2007)
Barbora Špotáková (2007)
Osobní informace
Narození30. června 1981 (43 let)
Jablonec nad Nisou
StátČesko Česko
Výška182 cm
Hmotnost80 kg
Kariéra
Disciplínahod oštěpem
Účasti na LOH2004, 2008, 2012, 2016, 2020
Účasti na MS2005, 2007, 2009, 2011, 2015, 2017, 2019
Účasti na ME2002, 2006, 2010, 2014, 2016, 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
zlato 2008 Peking hod oštěpem
zlato 2012 Londýn hod oštěpem
bronz 2016 Rio de Janeiro hod oštěpem
Mistrovství světa v atletice
zlato 2007 Ósaka hod oštěpem
zlato 2011 Tegu hod oštěpem
zlato 2017 Londýn hod oštěpem
stříbro 2009 Berlín hod oštěpem
Mistrovství Evropy v atletice
zlato 2014 Curych hod oštěpem
stříbro 2006 Göteborg hod oštěpem
bronz 2010 Barcelona hod oštěpem
bronz 2022 Mnichov hod oštěpem
Letní univerziáda
zlato 2005 İzmir hod oštěpem
Mistrovství ČR v atletice
zlato 2003 Olomouc hod oštěpem
zlato 2005 Kladno hod oštěpem
zlato 2006 Praha hod oštěpem
zlato 2007 Třinec hod oštěpem
zlato 2008 Tábor hod oštěpem
zlato 2009 Praha hod oštěpem
zlato 2010 Třinec hod oštěpem
zlato 2011 Brno hod oštěpem
zlato 2012 Vyškov hod oštěpem
zlato 2015 Plzeň hod oštěpem
zlato 2016 Tábor hod oštěpem
zlato 2017 Třinec hod oštěpem
zlato 2019 Brno hod oštěpem
zlato 2021 Zlín hod oštěpem
zlato 2022 Hodonín hod oštěpem
stříbro 2001 Jablonec nad Nisou hod oštěpem
stříbro 2002 Ostrava hod oštěpem
stříbro 2020 Plzeň hod oštěpem
stříbro 2023 Tábor hod oštěpem
bronz 2000 Plzeň hod oštěpem
bronz 2000 Plzeň sedmiboj
bronz 2001 Jablonec nad Nisou sedmiboj
bronz 2004 Plzeň hod oštěpem
Halové mistrovství ČR v atletice
stříbro 2003 Bratislava vrh koulí

Barbora Špotáková (* 30. června 1981 Jablonec nad Nisou) je česká sportovní funkcionářka, členka armádního sportovního centra Dukly Praha a bývalá atletka závodící v hodu oštěpem. Od 13. září 2008 drží ženský světový rekord v hodu oštěpem výkonem 72,28 metru.[1][2] Nejdelší hody ze všech oštěpařek předvedla v sezónách 2008, 2010–2012 a 2014. Od dubna 2024 je místopředsedkyní Českého atletického svazu.[3]

Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu a letní olympiádě 2012 v Londýně se stala olympijskou vítězkou. Zlatou medaili tak obhájila jako první oštěpařka od Ruth Fuchsové v roce 1976. Třikrát zvítězila na mistrovství světa a evropský šampionát ovládla v roce 2014. Na vrcholných světových soutěžích získala celkem jedenáct medailí, historicky nejvíce ze všech českých atletek.[4] Aktivní oštěpařskou kariéru ukončila v září 2022.[5] Dříve se věnovala také víceboji.

V roce 2008 obdržela Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského. V letech 2008 a 2012 vyhrála českou anketu Sportovec roku. Mezi lety 2007–2017 devětkrát zvítězila v české anketě Atlet roku. V roce 2012 ji prezident republiky Václav Klaus vyznamenal Medailí Za zásluhy.[6]

Osobní život

K atletice ji přivedli v rodném Jablonci nad Nisou rodiče. Matka Ludmila je bývalá vrcholová atletka a v Jablonci učila tělesnou výchovu na sportovní škole. Otec František se věnoval běhům a desetiboji. Oba rodiče i bratr jsou stále aktivními atlety. Svoji matku vedla v roce 2012 na veteránském mistrovství Evropy jako trenérka.[7] Rodiče se do Jablonce přistěhovali za prací z Havířova, kde se narodil její starší bratr. Otec je původem Slovák a Maďar. Po babičce umí Špotáková maďarsky. Matka má kořeny v Itálii.[8]

Špotáková na Prague Barefoot Run 2014

V roce 1995 složila přijímací zkoušky na Gymnáziu Přípotoční v Praze, které se nachází ve Vršovicích nedaleko stadionu SK Slavia Praha. Jak prohlásila v pořadu ČT Na slovíčko, hlavním iniciátorem přesunu do Prahy byla její matka. Ve svých začátcích ve velkoměstě si kvůli nedostatku financí musela přivydělávat brigádami uklízením kanceláří.[9] Během studií na střední škole měla problémy se životosprávou. Pravidelně navštěvovala koncerty undergroundových skupin, především punkového ražení spojené s pitím alkoholu.[10]

V květnu 2009 absolvovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor Udržitelný rozvoj biosféry na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (Ing.).[11]

Jejím životním partnerem je profesionální hasič Lukáš Novotný. Poznali se díky její kamarádce na volejbalovém turnaji smíšených dvojic v Sýkořici v roce 2006. V listopadu 2012 oznámila, že čeká dítě a na čas přeruší sportovní kariéru. Dne 24. května 2013 se jí narodil syn Janek.[12] Ke sportu se vrátila koncem roku 2013, aby se stihla připravit na ME 2014 v Curychu.[13] Druhý syn Darek se jí narodil 14. července 2018.

Sportovní kariéra

Na počátku své kariéry se věnovala sedmiboji, na juniorském mistrovství světa v atletice v roce 2000 v této disciplíně vybojovala čtvrté místo. Oštěpu se začala více věnovat během svého ročního studijního pobytu ve Spojených státech.[14]

Po návratu ze Spojených států se zúčastnila ME do 22 let v roce 2002 v Mnichově, kde zaujala i Jana Železného, který jí začal pomáhat s přípravou.[14] Pak však její kariéru na čas zbrzdily zdravotní problémy. Dlouhodobé potíže s kolenem vyvrcholily na podzim roku 2003 operací, při které jí byl vyjmut nezhoubný nádor z holeně.[14][15] V roce 2004 již naplno trénovala, na olympiádě v Aténách však koleno stále ještě nebylo zcela v pořádku, což její výkon značně limitovalo.[14][15]

V roce 2005 získala zlatou medaili na Světové univerziádě. Její nejlepší výkon sezóny 65,74 m ji posunul na druhé místo českých historických tabulek.[14] V červenci 2006 na mítinku v Helsinkách překonala český rekord Nikoly Brejchové výkonem 66,00 m.[14] Na ME 2006 ve švédském Göteborgu v kvalifikaci znovu překonala český rekord výkonem 66,12 m, ve finále obsadila druhé místo výkonem 65,64 m. O osmnáct centimetrů ji přehodila Němka Neriusová.[16]

Mistrovství světa 2007 v Ósace

Na MS 2007 v Ósace získala zlatou medaili, když ve finále hodila oštěp na značku 66,40 a poté až na 67,07 metru, čímž dvakrát překonala vlastní český rekord. Favorizovanou Němku Obergföllovou, do té doby v sezóně neporaženou, přehodila o 61 cm.[17] Na konci sezóny 2007 vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Kromě obhajoby prvního místa z roku 2006 opět o dalších pět centimetrů vylepšila rekord ČR na 67,12 metru.[14] Úspěšný rok završila vítězstvím v anketě Atlet roku 2007. V roce 2008 na mítinku v Zaragoze 31. května vylepšila český rekord na 69,15 metru. Tím se zapsala na 4. místo historických tabulek ženského oštěpu (po změně těžiště).[18]

V listopadu 2014 ukončila spolupráci s trenérem Železným.[19]

Letní olympiáda 2008 v Pekingu

Špotáková na Mistrovství Evropy družstev 2010, kde na budapešťském Stadionu Ference Puskáse vyhrála soutěž oštěpařek

Dne 21. srpna 2008 se stala olympijskou vítězkou na LOH 2008 v Pekingu, když v posledním šestém pokusu hodila nový evropský rekord 71,42 m a překonala jím do té doby vedoucí ruskou oštěpařku Marii Abakumovovou.[20] Za tento úspěch byla počátkem září 2008 povýšena do hodnosti nadporučice.[21][22] Kapela Tři sestry pro ni po olympijské zlatu z Pekingu 2008 složila píseň „Čtvrtá sestra“.[23]

Světová rekordmanka ze Stuttgartu

Dne 13. září 2008 se stala výkonem 72,28 m světovou rekordmankou v hodu oštěpem, jímž vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Jednalo se o nejdelší hod od změny těžiště ženského oštěpu, k níž došlo 1. dubna 1999.[24] Po Daně Zátopkové se stala druhou Češkou v historii, které se to povedlo. Jako první žena dokázala s novým typem oštěpu hodit přes hranici 72 metrů.

Dne 10. ledna 2009 byla vyhlášena vítězkou ankety Sportovec roku 2008 v České republice.[25]

Mistrovství světa 2009 v Berlínu

Na MS 2009 v Berlíně vybojovala stříbrnou medaili výkonem 66,42 m. Překvapivou vítězkou se stala německá veteránka Neriusová, která hodila 67,30 m.[26]

V roce 2010 triumfovala v nově vzniklé Diamantové lize. Na závěrečném mítinku v Curychu ji sice porazila Němka Obergföllová, druhé místo však Špotákové bezpečně zajistilo vítězství v premiérovém ročníku štědře dotované soutěže.[27] Po jedenácti letech spolupráce opustila v téže sezóně trenéra Rudolfa Černého a přešla do skupiny Jana Železného.[28]

Mistrovství světa 2011 v Tegu

Na MS 2011 v korejském Tegu vybojovala dne 2. září 2011 původně stříbrnou medaili skvělým výkonem 71,58 m (třetí nejdelší hod v historii po změně těžiště ženského oštěpu). Delší hod v hodnotě světového rekordu drží jen sama Špotáková (72,28 m z roku 2008) a její přemožitelka z Tegu, Ruska Maria Abakumovová. Ta předvedla v páté sérii národní rekord 71,99 metru a brala zlatou medaili, o kterou však později přišla z důvodu potvrzeného dopingového nálezu,[29] a zlato tak připadlo Barboře Špotákové. Závod v Tegu byl zřejmě nejkvalitnějším oštěpařským finále v historii ženské atletiky, leč později poznamenaný dopingovým nálezem ruské závodnice.[30]

Letní olympiáda 2012 v Londýně

Špotáková na vítězné Diamantové lize 2012 v Lausanne

Na letních olympijských hrách v Londýně patřila opět mezi favoritky, ale očekával se dramatický závod. Na startu byla úřadující mistryně světa Ruska Abakumovová, držitelka do té doby nejlepšího výkonu roku Jihoafričanka Viljoenová či výborné Němky Obergföllová a Stahlová. Barbora vyhrála kvalifikaci a suverénně ovládla i hlavní závod. Vyhrála hodem dlouhým 69,55 m, nejbližší soupeřka, Němka Obergföllová, za ní zaostala o více než čtyři metry! Na vítězství by jí stačil kterýkoli z jejích čtyř platných pokusů.[31]

Po vítězství v Londýně si došla i pro triumf v Diamantové lize, který potvrdila vítězstvím na závěrečném mítinku v Bruselu.[32] Dne 19. prosince 2012 byla podruhé vyhlášena Sportovcem roku České republiky a navázala na první triumf z ročníku 2008. Nechala za sebou ostatní tři české zlaté medailisty z londýnské olympiády.[33]

Mistrovství Evropy 2014 v Curychu

Po skončení letní sezóny 2012 si dala od závodění na čas pauzu, vyplněnou těhotenstvím a porodem syna. Vynechala tak celou sezónu 2013 a k závodění se vrátila až na jaře 2014. Krátce po návratu dokázala na ME 2014 v Curychu vybojovat poslední chybějící oštěpařské zlato do své sbírky, když triumfovala hodem o délce 64,41 m.[34]

Letní olympiáda 2016 v Riu de Janeiru

Na jaře 2016 si zlomila v přípravě zánártní kost na pravé noze.[35] Zranění výrazně ovlivnilo její přípravu na letní sezónu včetně olympijských her v Riu. Přesto dokázala na olympiádě vybojovat bronzovou medaili hodem o délce 64,80 m. Za stříbrnou Sunette Viljoenovou z JAR (64,92 m) zaostala o 12 cm, čtvrtou Polku Marii Andrejczykovou (64,78 m) přehodila o pouhé 2 cm. Překvapivou vítězkou se stala mladá Chorvatka Sandra Kolaková, jejíž oštěp doletěl do vzdálenosti 66,16 m.[36] Z medaile měla i tak velkou radost, v posoutěžních rozhovorech přiznala, že bronzová medaile byla pravděpodobně maximem, na které v Riu mohla dosáhnout.[37]

Mistrovství světa 2017 v Londýně

Na MS 2017 v Londýně patřila ke spolufavoritkám, když přijela s druhým nejlepším výkonem sezóny 68,26 m z mítinku Diamantové ligy právě zde v Londýně. Na svém oblíbeném stadionu získala po dlouhých deseti letech opět titul mistryně světa hodem ze druhé série 66,76 m. Největšími soupeřkami byly nečekaně Číňanky, ale ani jedné ze třech, které byly ve finále, se již na výkon Špotákové nepodařilo odpovědět. Ling-wej Li brala stříbro za 66,25 m a Lu Chuej-chuej bronz za 65,26 m. Olympijská vítězka z Ria a držitelka nejlepšího výkonu sezóny Sandra Kolaková zůstala bez medaile.[38]

Přehled výsledků

Rok Soutěž Město Stát Disciplína Umístění Výkon Rekord
2000 Mistrovství světa juniorů Santiago ChileChile Chile sedmiboj 4. místo
2002 Mistrovství Evropy Mnichov NěmeckoNěmecko Německo oštěp kvalifikace
2003 Univerziáda Tegu Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea oštěp 4. místo 55,31 m
2004 Letní olympijské hry Athény ŘeckoŘecko Řecko oštěp 23. místo 58,20 m
2005 Mistrovství světa Helsinky FinskoFinsko Finsko oštěp kvalifikace 58,74 m
2006 Grand Prix Helsinky FinskoFinsko Finsko oštěp 1. místo 66,00 m český rekord
2006 Mistrovství Evropy Göteborg ŠvédskoŠvédsko Švédsko oštěp kvalifikace 66,12 m český rekord
2006 Mistrovství Evropy Göteborg ŠvédskoŠvédsko Švédsko oštěp Stříbrná medaile 2. místo 65,64 m
2006 Grand Prix Stuttgart NěmeckoNěmecko Německo oštěp 1. místo 66,21 m český rekord
2007 Mistrovství světa Ósaka JaponskoJaponsko Japonsko oštěp Zlatá medaile 1. místo 67,07 m český rekord
2007 Grand Prix Stuttgart NěmeckoNěmecko Německo oštěp 1. místo 67,12 m český rekord
2008 Mítink Zaragoza ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko oštěp 1. místo 69,15 m český rekord
2008 Letní olympijské hry Peking ČínaČína Čína oštěp Zlatá medaile 1. místo 71,42 m evropský rekord
český rekord
2008 Světové atletické finále Stuttgart NěmeckoNěmecko Německo oštěp 1. místo 72,28 m světový rekord
evropský rekord
český rekord
2009 Mistrovství světa Berlín NěmeckoNěmecko Německo oštěp Stříbrná medaile 2. místo 66,42 m
2010 Mistrovství Evropy Barcelona ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko oštěp Bronzová medaile 3. místo 65,36 m
2010 Diamantová liga série závodů oštěp Zlatá medaile 1. místo
2011 Mistrovství světa Tegu Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea oštěp Zlatá medaile 1. místo 71,58 m
2012 Letní olympijské hry Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království oštěp Zlatá medaile 1. místo 69,55 m
2012 Diamantová liga série závodů oštěp Zlatá medaile 1. místo
2014 Mistrovství Evropy Curych ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko oštěp Zlatá medaile 1. místo 64,41 m
2014 Diamantová liga série závodů[39] oštěp Zlatá medaile 1. místo
2015 Diamantová liga série závodů[40] oštěp Zlatá medaile 1. místo
2016 Mistrovství Evropy Amsterdam NizozemskoNizozemsko Nizozemsko oštěp 5. místo 62,66 m
2016 Letní olympijské hry Rio de Janeiro BrazílieBrazílie Brazílie oštěp Bronzová medaile 3. místo 64,80 m
2017 Mistrovství světa Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království oštěp Zlatá medaile 1. místo 66,76 m
2021 Letní olympijské hry Tokio JaponskoJaponsko Japonsko oštěp kvalifikace 60,52 m
2022 Mistrovství Evropy Mnichov NěmeckoNěmecko Německo oštěp Bronzová medaile 3. místo 60,68 m

Ankety

Sportovec roku (Česko)

Špotáková před závěrečným hodem na Memoriálu Josefa Odložila 2010
Podrobnější informace naleznete v článku Sportovec roku.
  • 2008 – 1. místo
  • 2012 – 1. místo

Atlet roku (Česko)

Podrobnější informace naleznete v článku Atlet roku.
  • 2007 – 1. místo
  • 2008 – 1. místo
  • 2009 – 1. místo
  • 2010 – 1. místo
  • 2011 – 1. místo
  • 2012 – 1. místo
  • 2014 – 1. místo
  • 2016 – 1. místo
  • 2017 – 1. místo[41]

Osobní rekordy

Veřejná kariéra

Stala se také členkou Národní rady pro sport v rámci Národní sportovní agentury, v oboru Zástupci sportovců.[43]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Špotáková hodila světový rekord 72,28 metru. ČT sport . Česká televize, 2008-09-13 . Dostupné online. 
  2. ↑ Špotáková hodila světový rekord! Měří 72,28 metru. Aktuálně.cz . 2008-09-13 . Dostupné online. 
  3. ↑ ŠÍRKOVÁ, Alžběta. Novou místopředsedkyní Českého atletického svazu se stala Barbora Špotáková. Atletika.cz . Český atletický svaz, 2024-04-13 . Dostupné online. 
  4. ↑ Oštěpařská pohádka má svůj happy end. Špotáková ukončila skvostnou kariéru. iDNES.cz . 2022-09-09 . Dostupné online. 
  5. ↑ Tělo mi nadávalo, teď už chci být máma, říká Špotáková. Z atletiky ale nezmizí. Sport.cz . . Dostupné online. 
  6. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Klaus ocenil oštěpařku Špotákovou i spisovatele se stínem v minulosti. iDNES.cz . 2012-10-28 . Dostupné online. 
  7. ↑ Barbora Špotáková si prožila trenérskou premiéru. ČT sport . Česká televize, 2012-08-20 . Dostupné online. 
  8. ↑ Víkend DNES: Holky, najděte si hasiče!, rozhovor s Alicí Horáčkovou, Leden 2013
  9. ↑ Na slovíčko s …: Sportovec roku 2012. ČT sport . Česká televize, 2012-20-12 . Dostupné online. 
  10. ↑ 5 důvodů, proč Špotáková vládne: Změna trenéra i pohledný přítel hasič. iSport.cz . 2024-12-07 . Dostupné online. 
  11. ↑ Stručně: Špotáková je inženýrkou, Vysokoškolský sport. www.vysokoskolskysport.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-27. 
  12. ↑ GRIM, Filip. Oštěpařka Špotáková je matkou. Porodila syna Janka. iDNES.cz . 2013-05-24 . Dostupné online. 
  13. ↑ GRIM, Filip. Oštěpařka Špotáková si dá na rok pauzu, s přítelem očekávají potomka. iDNES.cz . 2012-11-13 . Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e f g Barbora Špotáková . Český atletický svaz . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-05. 
  15. ↑ a b VALOUŠEK, Richard. Báru dovedla na vrchol zranění a také Státy, říká bývalý kouč Špotákové. iDNES.cz . 2012-08-09 . Dostupné online. 
  16. ↑ Špotáková získala stříbro, Faschingbauer skončil 26.. Sport.cz . 2006-08-13 . Dostupné online. 
  17. ↑ LÍBAL, Karel. Oštěpařka Špotáková je mistryní světa!. iDNES.cz . 2007-08-31 . Dostupné online. 
  18. ↑ Oštěpařka Špotáková posunula český rekord na 69,15 metru. iDNES.cz . 2008-05-31 . Dostupné online. 
  19. ↑ Špotáková se rozešla s koučem Železným, bude trénovat sama | Ostatní sporty. Lidovky.cz . 2014-11-13 . Dostupné online. 
  20. ↑ LÍBAL, Karel. Oštěpařka Špotáková vybojovala zlatou medaili. Posledním pokusem!. iDNES.cz . 2008-08-21 . Dostupné online. 
  21. ↑ ZÍTKOVÁ, Eva. Poděkování za skvělou reprezentaci . Ministerstvo obrany ČR . Dostupné online. 
  22. ↑ BUREŠ, Vítězslav. Špotáková je nově nadporučicí. A s Abakumovovou už se přátelí. iDNES.cz . 2008-09-03 . Dostupné online. 
  23. ↑ NOVOTNÝ, Pavel. V hostinci „U Špotáků“ se hrálo pro čtvrtou sestru. Sport.cz . 2008-08-28 . Dostupné online. 
  24. ↑ Oštěpařka Špotáková hodila ve Stuttgartu světový rekord 72,28. Sport.cz . 20080913 . Dostupné online. 
  25. ↑ Sportovcem roku se stala Špotáková. Za olympiádu, rekord a silný příběh. sport.ihned.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-24. 
  26. ↑ Špotáková má stříbro. Prohrála s loučící se Neriusovou. Aktuálně.cz . 2009-08-18 . Dostupné online. 
  27. ↑ Oštěpařka Špotáková vyhrála Diamantovou ligu. Deník.cz . 2010-08-19 . Dostupné online. 
  28. ↑ KOTEN, Petr. Spolupráce světových rekordmanů: Špotákovou povede trenér Železný. iDNES.cz . 2010-08-20 . Dostupné online. 
  29. ↑ Další zlato pro Špotákovou. Abakumovová na MS 2011 v Tegu dopovala. iDNES.cz . 2018-09-05 . Dostupné online. 
  30. ↑ Závod plný zvratů přinesl Špotákové stříbro, vyhrála Abakumovová. iSport.cz . 2011-09-02 . Dostupné online. 
  31. ↑ Špotáková podruhé na olympijském trůnu!. www.sport.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-30. 
  32. ↑ Špotáková završila triumf výhrou, Merritt vymazal Roblesův rekord z Ostravy. iSport.cz . 2012-109-07 . Dostupné online. 
  33. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; KUČEROVÁ, Martina. Mezi zlaty nejvíce září to oštěpařské. Špotáková je Sportovkyní roku. iDNES.cz . 2012-12-19 . Dostupné online. 
  34. ↑ GRIM, Filip; MACEK, Tomáš. Špotáková je mistryní Evropy. Finálové drama rozhodla pátým pokusem. iDNES.cz . 2014-08-14 . Dostupné online. 
  35. ↑ TOMÍČEK, Matěj. Komplikace před olympiádou. Špotáková si při tenisu zlomila zánártní kost. iDNES.cz . 2016-03-23 . Dostupné online. 
  36. ↑ BERÁNEK, Jaroslav; ČTK. Špotáková vybojovala bronz, Hejnová doběhla čtvrtá. Bolt má osmé zlato. idnes.cz . 2016-05-09 . Dostupné online. 
  37. ↑ KUČEROVÁ, Martina. Bronzová oštěpařka Špotáková: Je to nejvíc, čeho jsem mohla dosáhnout. iDnes.cz . 2016-08-19 . Dostupné online. 
  38. ↑ MRZENA, David. 5. DEN MS: Špotáková je znovu mistryní světa, Hejnová si zajistila finále. iDNES.cz . 2017-08-08 . Dostupné online. 
  39. ↑ GRIM, Filip; ČTK. Královna Barbora. Oštěpařka Špotáková potřetí ovládla Diamantovou ligu. iDnes.cz . 2014-09-05 . Dostupné online. 
  40. ↑ JAKOUBEK, Jiří. Hejnová potvrdila suverenitu, Diamantovou ligu ovládla i Špotáková. iDnes.cz . 2015-09-03 . Dostupné online. 
  41. ↑ Královna rekordmanka. Barbora Špotáková poosmé vyhrála Atleta roku. iDNES.cz . 2016-11-12 . Dostupné online. 
  42. ↑ Špotáková si v Talence vylepšila osobní rekord v sedmiboji. ČT sport . Česká televize, 2012-09-16 . Dostupné online. 
  43. ↑ Národní rada pro sport. Národní sportovní agentura . . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Světová rekordmanka v hodu oštěpem
72,28 m (Stuttgart)
Předchůdce:
Osleidys Menéndezová 		13. září 2008 –
Barbora Špotáková 		Nástupce:
úřadující
Olympijské vítězky v atletice – hod oštěpem
Mistryně světa v atletice – hod oštěpem
Mistryně Evropy v atletice – hod oštěpem
Mistryně Československa a Česka v hodu oštěpem žen
Československo

1945 Bohumila Petránková • 1946 Dana Ingrová • 1947 Dana Ingrová • 1948 Dana Ingrová • 1949 Dana Ingrová • 1950 Dana Zátopková • 1951 Dana Zátopková • 1952 Dana Zátopková • 1953 Libuše Žáková • 1954 Dana Zátopková • 1955 Dana Zátopková • 1956 Dana Zátopková • 1957 Vlasta Pešková • 1958 Dana Zátopková • 1959 Dana Zátopková • 1960 Dana Zátopková • 1961 Klára Kostanecká • 1962 Anna Linhartová • 1963 Vlasta Hrbková • 1964 Vlasta Hrbková • 1965 Vlasta Hrbková • 1966 Vlasta Hornychová (Hrbková) • 1967 Vlasta Hornychová • 1968 Marie Slováková • 1969 Věra Antošová • 1970 Marie Slováková • 1971 Jana Linková • 1972 Eva Králová • 1973 Jana Linková • 1974 Alena Kloubcová • 1975 Jana Linková • 1976 Jarmila Segeťová • 1977 Elena Burgárová • 1978 Mária Laktišová • 1979 Mária Laktišová • 1980 Elena Burgárová • 1981 Elena Burgárová • 1982 Elena Burgárová • 1983 Elena Burgárová • 1984 Elena Burgárová • 1985 Elena Burgárová • 1986 Elena Burgárová • 1987 Elena Révayová • 1988 Elena Révayová • 1989 Elena Révayová • 1990 Beáta Buchalová • 1991 Elena Révayová • 1992 Elena Révayová

Česko

1993 Nikola Tomečková • 1994 Nikola Tomečková • 1995 Nikola Tomečková • 1996 Nikola Tomečková • 1997 Nikola Tomečková • 1998 Nikola Tomečková • 1999 Nikola Tomečková • 2000 Nikola Tomečková • 2001 Nikola Tomečková • 2002 Nikola Tomečková • 2003 Barbora Špotáková • 2004 Nikola Brejchová • 2005 Barbora Špotáková • 2006 Barbora Špotáková • 2007 Barbora Špotáková • 2008 Barbora Špotáková • 2009 Barbora Špotáková • 2010 Barbora Špotáková • 2011 Barbora Špotáková • 2012 Barbora Špotáková • 2013 Petra Andrejsková • 2014 Petra Andrejsková • 2015 Barbora Špotáková • 2016 Barbora Špotáková • 2017 Barbora Špotáková • 2018 Nikola Ogrodníková • 2019 Barbora Špotáková • 2020 Nikola Ogrodníková • 2021 Barbora Špotáková • 2022 Barbora Špotáková • 2023 Petra Sičaková • 2024 Nikola Ogrodníková

Sportovec roku

1959: Vladimír Jirásek • 1960: Eva Bosáková • 1961: Josef Mikoláš • 1962: Eva Romanová a Pavel Roman • 1963: Václav Kozák • 1964: Věra Čáslavská • 1965: Ludvík Daněk • 1966: Věra Čáslavská • 1967: Věra Čáslavská • 1968: Věra Čáslavská • 1969: Miloslava Rezková • 1970: Ladislav Rygl • 1971: Ondrej Nepela • 1972: Ludvík Daněk • 1973: Jan Kodeš • 1974: Vítězslav Mácha • 1975: Karel Kodejška • 1976: Anton Tkáč • 1977: Vítězslav Mácha • 1978: Anton Tkáč • 1979: Jan a Jindřich Pospíšilové • 1980: Ota Zaremba • 1981: Jarmila Kratochvílová • 1982: Imrich Bugár • 1983: Jarmila Kratochvílová • 1984: Květa Jeriová • 1985: Petr Jirmus • 1986: Jozef Pribilinec • 1987: Jiří Parma • 1988: Jozef Pribilinec • 1989: Attila Szabó • 1990: Jozef Lohyňa • 1991: Radomír Šimůnek • 1992*: Robert Změlík • 1993: Jan Železný • 1994: Dominik Hašek • 1995: Jan Železný • 1996: Martin Doktor • 1997: Tomáš Dvořák • 1998: Dominik Hašek • 1999: Tomáš Dvořák • 2000: Jan Železný • 2001: Jan Železný • 2002: Aleš Valenta • 2003: Pavel Nedvěd • 2004: Roman Šebrle • 2005: Jaromír Jágr • 2006: Kateřina Neumannová • 2007: Martina Sáblíková • 2008: Barbora Špotáková • 2009: Martina Sáblíková • 2010: Martina Sáblíková • 2011: Petra Kvitová • 2012: Barbora Špotáková • 2013: Zuzana Hejnová • 2014: Petra Kvitová • 2015: Zuzana Hejnová • 2016: Lukáš Krpálek • 2017: Gabriela Koukalová • 2018: Ester Ledecká • 2019: Lukáš Krpálek • 2020: David Pastrňák • 2021: Lukáš Krpálek • 2022: Ester Ledecká • 2023: Markéta Vondroušová • 2024: Josef Dostál

* Do r. 1992 Sportovec Československa, poté Sportovec České republiky