V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Michel Sulajmán a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Michel Sulajmán zásadní roli ve společnosti a je předmětem debat a zájmu. V průběhu let se Michel Sulajmán vyvíjel a našel své místo v různých oblastech a ovlivnil způsob, jakým komunikujeme se světem kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy objevíme různé nuance a perspektivy, které obklopují Michel Sulajmán, a pochopíme tak její důležitost v našem každodenním životě a její význam v současném kontextu.
Michel Sulajmán | |
---|---|
![]() Sulajmán v roce 2009 | |
12. prezident Libanonu | |
Ve funkci: 25. května 2008 – 24. května 2014 | |
Předseda vlády | Fuád Siniora Saad Harírí Nádžíb Míkátí |
Předchůdce | Fouad Siniora (zastupující) Emil Lahúd (řádný) |
Nástupce | Tammám Salám (zastupující) Michel Aoun (řádný; od 2016) |
Narození | 21. listopadu 1948 (76 let) Amšit, ![]() |
Choť | Wafaa Sulajmánová |
Alma mater | Libanonská univerzita |
Zaměstnání | politik, voják |
Náboženství | maronitský křesťan |
Ocenění | rytíř Národního cedrového řádu (1993) velkostuha Národního cedrového řádu (1999) Řád knížete Jaroslava Moudrého 4. třídy (2002) Řád za občanské zásluhy (2005) Řád krále Abd al-Azíze (2008) … více na Wikidatech |
Commons | Michel Sleiman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michel Sulajmán (arabsky ميشال سليمان; narozen 21. listopadu 1948) je libanonský politik a voják, který byl v letech 2008 až 2014 libanonským prezidentem. Předtím působil v generálské hodnosti jako náčelník Libanonských ozbrojených sil, kde v roce 1998 nahradil Emila Lahúda, jenž se stal v listopadu téhož roku prezidentem. O deset let později jej oficiálně vystřídal i v nejvyšší ústavní funkci hlavy státu.
Narodil se v severní části země ve městě Amšit. V říjnu 1967 narukoval do armády, kde v roce 1970 ukončil vojenskou akademii s hodností podporučíka.[1] Na libanonské univerzitě získal bakalářský diplom z politologie. Je ženatý s Wafaou Sulajmánovou, společně mají tři děti. Rodnou řečí je arabština, plynně hovoří také anglicky a francouzsky.[2]
Jeho kredit neutrální osobnosti stoupl v roce 2005, když po únorovém atentátu na předsedu vlády Rafíka Harírího odmítl vydat souhlas k armádnímu zásahu proti demonstrantům vinícím z politikovy smrti Sýrii. Ozbrojené síly Sýrie, které byly na libanonském území přítomné dvacet devět let, se po těchto nepokojích ze země stáhly. V roce 2007 armáda pod jeho velením zaznamenala úspěch u Nahr Báridu, kde porazila bojůvky teroristického islamistického hnutí Fatah al-Islám.
Prezidentskou přísahu složil 25. května 2008, kdy země procházela dlouhodobou vnitropolitickou krizí. Lahúdovi vypršel mandát již v listopadu 2007. Rozdělená politická scéna na novém prezidentovi shodla až v květnu 2008. Podle ústavy tak v mezidobí pravomoci přešly na předsedu vlády Fuáda Sinioru, jenž zastával funkci úřadujícího prezidenta.[2][3] Sulajmánův prezidentský mandát vypršel v květnu 2014 a od té doby by prozatímním prezidentem premiér Tammám Salám.[4] Po dvou letech politické krize, kdy zastupoval stále prázdný mandát prezidenta premiér Tammám Salám, byl v roce 2016 do funkce prezidenta jmenován generál Michel Aoun, zakladatel Volného vlasteneckého hnutí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Suleiman na anglické Wikipedii.