Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu

V tomto článku prozkoumáme fascinující život a dílo Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu, jedince, který zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Od svých skromných začátků až po trvalý dopad na dnešní svět je Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu předmětem obdivu, studia a sporů. Na těchto stránkách se ponoříme do jeho odkazu, prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech, jeho roli v zásadních okamžicích historie a ponaučení, které můžeme čerpat z jeho zkušeností. Připravte se na vzrušující cestu životem a příspěvky Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu a zjistěte, proč jeho příběh nadále rezonuje v našich srdcích a myslích.

Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu
Portrét
rodový erb
Úplné jménoMarie Sofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu
Narození3. února 1819 nebo 1819
Vídeň
Úmrtí2. února 1873
Vídeň
PohřbenaŠternberská hrobka, Stupno
ManželZdeněk ze Šternberka
PotomciKunigunda ze Sternbergu
RodStadionové
OtecFilip ze Stadion-Thannhausenu
MatkaMarie Kunhuta Kesselstattová
PříbuzníAnna Marie ze Stadionu a Karel Bedřich ze Stadionu a Thannhausenu (sourozenci)
Jaroslav Alois z Lobkowicz[1], Karolína z Lobkowicz, Marie Tereza z Lobkowicz a Bedřich Filip z Lobkowicz (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Sofie Terezie ze Stadion-Thannhausenu (3. února 1819[2] Vídeň – 2. února 1873 tamtéž) byla česká šlechtična, manželka Zdeňka ze Šternberka a tedy i předek současných členů rodu Šternberků.

Život

Komtesa Marie Sofie ze Stadion-Thannhausenu se narodila 3. února 1819[2] ve Vídni. Byla třetím potomkem hraběte Jana Filipa ze Stadion-Thannhausenu (1780-1839)[p 1] a jeho manželky Marie Kunhuty, hraběnky Kesselstattové (1794-1872).[2]

Kromě starší sestry Sofie (1816–1874) a staršího bratra Karla Fridricha (1817–1898) měla ještě mladší sourozence Annu Marii (1820–1870) a Eduarda[p 2], který se, na rozdíl od staršího Karla Fridricha, oženil a měl potomky.[3] Nicméně, krom těchto pěti dětí měla Marie Kunhuta a Filip dalších pět, které ale zemřely v brzkém věku.[2] Během svého dětství pobývala jak v Čechách, tak v rodné Vídni.

V létě roku 1845 byla zasnoubena s o několik let starším Zdeňkem ze Šternberka (1813–1900), pravděpodobně šlo o sňatek domluvený rodinou, avšak podle pozdějších dopisů mezi manželi lze soudit, že bylo manželství harmonické. Manželská smlouva byla uzavřena 14. července 1845.[4] Krom podpisu manželů, matky nevěsty a otce ženicha jsou připojeny i podpisy sedmi svědků: mimo jiné i Alfreda Windischgrätze, Rudolfa Stadiona a Klemense Wenzela von Metternicha.[4] Samotná svatba se odehrála o několik dní později, 17. července 1845, ve Vídni.[5] Rodina v té době oslovovala Marii Sofii především Resi nebo Rési a to i v soukromé korespondenci.[6]

Necelý rok po svatbě, v dubnu 1846, se páru narodil první potomek: dcera Zdeňka Karolína. Dva dny po narození byla pokřtěna a kmotrou se jí stala babička ze Zdeňkovy strany Karolína. Poté následovaly ještě čtyři další děti, přičemž poslední dcera Karolína byla o deset let mladší než nejstarší Zdeňka. Jedinou svatbou, které se Marie Sofie dožila, byl sňatek její druhé dcery s Františkem Evženem z Lobkovic, který se uskutečnil v roce 1870.[6]

Dne 3. května 1846 byla Marie Sofie společně se starší sestrou Sofií jmenována dámou Řádu hvězdového kříže. Tento řád byl roku 1668 založen císařovnou Eleonorou Magdalenou a měl katolické šlechtičny zavazovat k plnění náboženských a charitativních povinností.[7] Roku 1854 pak Marie Sofie získala i titul palácové dámy, který jí zajišťoval přístup ke dvoru.

Roku 1872 zemřela Mariina matka Marie Kunhuta. Marie Sofie Terezie zemřela o necelý rok později, 2. února 1873, ve Vídni. Bratr Eduard ji přežil o několik let, starší Sofie o jeden rok. Byla pohřbena v hrobce Šternberků ve Stupně (tehdy Horní Stupno).

Potomci

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ někdy též Filip Stadion-Thannhausen; narozen 1780, zemřel 1839, syn Jana Jiřího ze Stadion-Thannhausenu
  2. ↑ ∞ Ludovika z Lobkovic; narozen 1833, zemřel 1884

Reference

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ a b c d Stadion . Patricus . Dostupné online. 
  3. ↑ Almanach českých šlechtických rodů. Praha: Martin, 2001. 485 s. ISBN 80-85955-17-2. S. 384. 
  4. ↑ a b SOA Praha, RA Šternberků, inv. č. 338, svatební smlouva, kart. 23.
  5. ↑ SOA Praha, RA Šternberků, inv. č. 361, svatební oznámení, kart. 28.
  6. ↑ a b TOMSOVÁ, Petra. Terezie ze Šternberka - život šlechtičny v 19. století . Filozofická fakulta UK, 2012-09-10 . Dostupné online. 
  7. ↑ LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha: Libri, 1995. 252 s. Dostupné online. ISBN 9788090157996. S. 128. 
  8. ↑ Zdenka, Gräfin von Sternberg : Genealogics. genealogics.org . . Dostupné online. 
  9. ↑ Kunigunde, Gräfin von Sternberg : Genealogics. genealogics.org . . Dostupné online. 
  10. ↑ Alois, Graf von Sternberg, * 1850 | Geneall.net. geneall.net . . Dostupné online. 
  11. ↑ SOA Praha, RA Šternberků, inv. č. 374, křestní list – opis z 22. dubna 1861, kart. 32, 33.
  12. ↑ Graf Philipp von Sternberg: Genealogics. genealogics.org . . Dostupné online. 
  13. ↑ PIETER. Caroline van Sternberg (1856-1930) » West-Europese adel » Genealogie Online. Genealogie Online . . Dostupné online. (německy)