Marie Kabrhelová

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Marie Kabrhelová, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dnešní dopad zanechal Marie Kabrhelová ve společnosti nesmazatelnou stopu a vyvolal nekonečné debaty a diskuse. V tomto smyslu se ponoříme do různých aspektů, které činí Marie Kabrhelová tak relevantním a zajímavým tématem, a analyzujeme jeho důsledky v různých oblastech a jeho vliv na každodenní životy lidí. Marie Kabrhelová je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že vám tento průzkum pomůže lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu na svět kolem nás.

Marie Kabrhelová
Marie Kabrhelová (Obrana lidu, 1976)
Marie Kabrhelová (Obrana lidu, 1976)
Poslankyně Federál. shromáždění (SN)
Ve funkci:
1976 – 1989
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Rodné jménoMarie Karásková
Narození4. května 1925
Opatov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí7. června 2021 (ve věku 96 let)
ChoťJosef Kabrhel
PříbuzníVáclav Neckář (synovec) Jan Neckář (synovec)
Profesepolitička a odborářka
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kabrhelová, rozená Karásková (4. května 1925 Opatov – 7. června 2021[1]), byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, předsedkyně Československého svazu žen a poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

Pocházela z rodiny krejčího, z pěti sourozenců. Byla příbuzensky spjata (sestřenice otce Václav Neckáře st.) s Václavem a Janem Neckářem.[2][chybí lepší zdroj] V roce 1939 se začala učit švadlenou v podniku svého otce. V roce 1946 začala, ještě jako svobodná Marie Karásková, pracovat v krajském aparátu KSČ v Jihlavě. Po únoru 1948 přešla do Prahy. V roce 1966 absolvovala Vysokou školu politickou. Za pražského jara patřila mezi konzervativní, prosovětskou část funkcionářů KSČ.[3]

Za normalizace patřila mezi hlavní funkcionářky KSČ. XIV. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. XV. sjezd KSČ ji zvolil členkou Ústředního výboru KSČ. V této funkci ji pak potvrdil XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V období duben 1976 – říjen 1989 byla navíc členkou sekretariátu ÚV KSČ.[4][5]

V letech 1969–1974 působila jako členka předsednictva Ústředního výboru Československého svazu žen a členka Československé rady žen, v letech 1970–1974 byla rovněž členkou byra Světové odborové federace a předsedkyně pracovní skupiny této nadnárodní odborové organizace pro otázky pracujících žen, v letech 1971–1974 zastávala i post členky předsednictva a tajemnice ÚRO. Od roku 1974 působila ve funkci předsedkyně Ústředního výboru Československého svazu žen (organizace pro ženy s členskou základnou přes 1 milión členek úzce spolupracující s KSČ). Předsednictví přebrala od Gusty Fučíkové a držela tuto funkci až do roku 1989. Byla i členkou rady a byra Mezinárodní demokratické federace žen a členka předsednictva Ústředního výboru Národní fronty ČSSR. V roce 1974 se stala také členkou Světové rady míru. V roce 1973 získala Řád práce, roku 1975 jí byl udělen Řád Vítězného února a roku 1985 Řád republiky.[4][6][5]

Ve volbách roku 1976 zasedla do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 34 – Liberec, Severočeský kraj). Mandát obhájila ve volbách roku 1981 a volbách roku 1986 (obvod Jablonec nad Nisou-Liberec). Ve Federálním shromáždění setrvala do prosince 1989, kdy rezignovala v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8][9]

V prosinci 1989 odešla z politiky, v únoru 1990 pak byla vyloučena z KSČ. Po odchodu z politického života žila ve vesničce Maršov nedaleko svého rodiště.[5][3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ První mezi svazačkami. Jak teď Blesk zjistil: Kabrhelová přežila Jakeše o rok. Blesk.cz . 2025-02-10 . Dostupné online. 
  2. ↑ Teta zpěváka Neckáře - soudružka Marie Kabrhelová: 22 let se skrývá! Za komunistů byla velké zvíře, dnes je z ní křehká stařenka o berlích!. www.ahaonline.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Za normalizace Kabrhelová vládla ženám, od Listopadu žije v ústraní . zpravy.idnes.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 . www.cibulka.net . Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Marie KABRHELOVÁ . totalita.cz . Dostupné online. 
  6. ↑ Translations on Eastern Europe, 1976 . dtic.mil . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  9. ↑ Příloha k usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění č. 90/1976 Sb. . mvcr.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

Externí odkazy