Marie Calma

V dnešní době je Marie Calma téma, které ve společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Marie Calma stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech, od politiky po populární kulturu. Vzhledem k tomu, že Marie Calma je i nadále středem zájmu, kolem tohoto tématu se stále více diskutuje. Navzdory jeho důležitosti však o Marie Calma stále existuje mnoho neznámých a protichůdných názorů, a proto je nutné se tímto problémem podrobně zabývat a analyzovat jeho různé aspekty a perspektivy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Marie Calma a jeho dopad na dnešní společnost.

Marie Calma
Marie Calma-Veselá
Marie Calma-Veselá
Základní informace
Rodné jménoMarie Hurychová
Narození8. září 1881
Unhošť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1966 (ve věku 84 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatelka, překladatelka, básnířka, operní pěvkyně, koncertní pěvec, prozaička a zpěvačka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
RodičeMatěj Hurych
PříbuzníOtakar Hurych[1] a Jaromír Hurych (sourozenci)
Webwww.spolekcalma.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Veselá, rozená Hurychová, křtěná Marie Aloisie Františka, pseudonym Marie Calma, nebo také Calma-Veselá, (8. září 1881, Unhošť[2] – 7. dubna 1966, Praha)[3], byla česká spisovatelka, překladatelka a pěvkyně (sopranistka),[4] ale i organizátorka kulturního dění v Luhačovicích.[5]

Biografie

Pocházela z rodiny pražského advokáta Matěje Hurycha. Byla druhou[6] manželkou Františka Veselého[7], zakladatele lázeňství v Luhačovicích.[8] Je pochována na pražských Olšanech.[9]

Od 30. let 20. století udržovala také písemnou korespondenci s Marií Calmou–Veselou česká prvorepubliková spisovatelka Tylda Meinecková.[10]

Publikační činnost

Památník v Luhačovicích

Marie Calma se ve své literární činnosti věnovala jak poezii (např. Písně moderní Markétky (1923), Jarní zpěvy (1929), Ejhle člověk (1934)), tak pohádkám (např. Sny jarních nocí (1908), Pohádka o českých muzikantech (1925)) a próze (např. Věční poutníci: děje z bývalého ruského Polska (1924)).

Překlady do češtiny

Marie Calma překládala především z francouzštiny (např. Antoine de Saint-Exupéry, Simone de Beauvoir) a také polštiny (např. Józef Weyssenhoff).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených fary Karlín, sign. KAR N10, s. 64. Dostupné online.
  2. ↑ Matriční kniha Unhošť 25 . SOA Praha. Dostupné online. 
  3. ↑ Heslo 'Marie Calma - Veselá' In: Čeští operní pěvci . cestipevci.wz.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ VYKOUPIL, Libor. Ecce Homo - Marie Calma, česká spisovatelka a pěvkyně . 2011-09-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-21. 
  5. ↑ Luhačovice se při Kloboukovém dni vrátily do doby před sto lety . 2015-09-06 . Dostupné online. 
  6. ↑ KOVANDOVÁ, Blanka. Verše Marie Calmy zazní v luhačovickém muzeu . Novinky.cz, 2011-09-07 . Dostupné online. 
  7. ↑ PETRÁKOVÁ, Blanka. MUDr. František Veselý (1862 - 1923) . www.luhacovice.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-01. 
  8. ↑ PETRÁKOVÁ, Blanka. Vzpomínka na Marii Calmu Veselou . www.luhacovice.cz, 2011-08-31 . Dostupné online. 
  9. ↑ Vzpomínka na Marii Calmu Veselou . www.muzeum-zlin.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  10. ↑ Badatelna.eu | Literární archiv Památníku národního písemnictví - Calma-Veselá Marie. pametoveinstituceonline.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-09. 

Literatura

  • RACEK, Jan a REKTORYS, Artuš. Korespondence Leoše Janáčka s Marií Calmou a MUDr. Frant. Veselým. Praha: Orbis, 1951. 95 S.

Externí odkazy