V dnešním světě se Marian Karlický stalo tématem velkého významu a významu pro různé sektory společnosti. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Marian Karlický upoutal pozornost a vyvolal debaty o svém vlivu a dopadu na naše životy. Od svého dopadu na duševní zdraví a pohodu až po vliv na ekonomiku a životní prostředí je Marian Karlický tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty související s Marian Karlický, prozkoumáme jeho různé dimenze a jeho dopad na dnešní společnost.
prof. RNDr. Marian Karlický, DrSc | |
---|---|
Narození | 20. října 1949 (75 let) Frýdek-Místek |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | astronom |
Zaměstnavatel | Astronomický ústav Akademie věd České republiky |
Ocenění | Nušlova cena (2013) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Marian Karlický (* 20. října 1949) je český astronom, který se zabývá výzkumem Slunce, především vlivem magnetických polí na erupce a protuberance.
Marian Karlický vystudoval v roce 1972 fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[1] Šest let zastával funkci vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kde pracuje i nadále. Je také vedoucím českého centra projektu EOS - ALMA.
Největšího ohlasu ve světových vědeckých kruzích dosáhly jeho publikace týkající se multispektrálního sledování slunečních erupcí a rádiových vzplanutí na Slunci, protuberancí a koronálních výronů hmoty.[1] Poukázal především na mimořádný vliv magnetických polí na tyto sluneční jevy. Figuruje ve Stanfordském celosvětovém seznamu 2% celoživotně nejcitovanějších vědců.[2]