Marcus Furius Bibaculus
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Marcus Furius Bibaculus. Naučíme se základní aspekty Marcus Furius Bibaculus a jeho dopad na naše životy. Prozkoumáme jeho historii, vývoj a význam v dnešní společnosti. Kromě toho se dozvíme o různých perspektivách a teoriích souvisejících s Marcus Furius Bibaculus, stejně jako o možných budoucích důsledcích. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme hlouběji porozumět Marcus Furius Bibaculus a jeho významu v dnešním světě. Připravte se na cestu objevování a znalostí o Marcus Furius Bibaculus!
| Marcus Furius Bibaculus | |
|---|---|
| Rodné jméno | Marcus Furius Bibaculus |
| Narození | 103 př. n. l. Cremona |
| Úmrtí | 1. století př. n. l. |
| Povolání | básník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marcus Furius Bibaculus (103 př. n . l.? Cremona – 1. století př. n. l.?) byl římským básníkem patřícím do skupiny básníků, jež jsou nazýváni neoterikové.
Život
Byl krajanem a blízkým přítelem gramatika Valeria Catona. Podle Suetonia se narodil roku 103 př. n. l., ale pravděpodobnější je, že byl vrstevníkem jiného neoterika, Valeria Catulla[1] a narodil se tak zhruba o 10 let později, než se Suetonius domníval. Pocházel z města Cremona na severu Itálie, ale stejně jako ostatní členové okruhu nových básníků žil v Římě.
Dílo
Byl autorem několika básnických sbírek, z nichž známe názvy dvou děl, Práce noci a Anály války s Gally (u této sbírky je Bibaculovo autorství sporné a je možné, že pravým autorem je Furius Anthianus).[2] Dále se dochovaly dvě lehce ironické básně věnované jeho učiteli Valeriovi Catonovi a několik fragmentů děl. Stejně jako pro Valeria Catulla jsou pro něj typické satirické verše namířené proti nejmocnějším a nejvlivnějším Římanům jeho doby.
Ukázky z díla
Epigramy[3]
| „ | Mého Catona dům-li někdo vidí,
roubenici suříkem malovanou a ty Priápy, strážce zahrádečky, žasne, jakýmže studiem se mohl dobrat takové moudrosti ten člověk, když ho hrozny jen dva, tři kapustičky s trochou samopše v jedné malé jizbě živí téměř až do krajního stáří. |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka a kolektiv | ||
| „ | Ty oský starče, ty z Catiny synu, ty z Kýmu jsi děvka. | “ |
| — Přeložil Otakar Smrčka a kolektiv | ||
| „ | Galle, věřitel po celičkém Římě,
tuhle prodával Catonovu villu, my pak žasli jsme nad tím vzácným mistrem, skvělým básníkem, velkým dramatikem, že je schopen rozřešit každý problém, avšak z dluhu se vyzout nedovede. Hle, vtip Kratétův, hle, duch Zénodotův! |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka a kolektiv | ||
| „ | Cato gramatik, ta Siréna římská, jen on básníky čte a také dělá. | “ |
| — Přeložil Otakar Smrčka a kolektiv | ||
Reference
- ↑ CATULLUS, Gaius Valerius. Zhořklé polibky. Příprava vydání Eva Stehlíková. Praha: Československý spisovatel - Klub přátel poezie., 1980. S. 112.
- ↑ JANOUŠEK, Jan; KUŤÁKOVÁ, Eva; VIDMANOVÁ, Anežka. Slovník latinských spisovatelů. Praha: Leda, 2004. ISBN 80-7335-042-4. S. 249.
- ↑ CATULLUS, Gaius Valerius; TIBULLUS, Albius; PROPERTIUS, Sextus. 'Pěvci lásky'. Překlad Otakar Smrčka. Praha: Svoboda - Antická knihovna, 1973. S. 138.
