V tomto článku prozkoumáme Manáma z různých perspektiv. Manáma je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí a jeho dopady byly pociťovány v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Na několika následujících stránkách prozkoumáme, co Manáma znamená, proč je důležitý a jaký je jeho význam v dnešním světě. Doufáme, že tím, že k tomuto tématu přistoupíme z různých úhlů, poskytneme komplexní přehled, který vybízí k zamyšlení a diskusi.
Manáma المنامة | |
---|---|
![]() Panorama Manámy | |
Poloha | |
Souřadnice | 26°13′ s. š., 50°35′ v. d. |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Manáma | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30 km² |
Počet obyvatel | 297 502 (2024) |
Hustota zalidnění | 5 200 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1330 |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Manáma (arabsky المنامة, al-Manāma) je hlavním městem Bahrajnu a nachází se v Perském zálivu na severovýchodě ostrova Bahrajn. Populace tohoto největšího bahrajnského města dosahuje přibližně 150 000 osob, což tvoří zhruba čtvrtinu celé populace Bahrajnu.
Manáma byla jednou z dvanácti obcí Bahrajnu; po reformě správního členění v roce 2002 nyní patří do Hlavního guvernorátu.
Nejstarší stopy osídlení sahají do doby bronzové, do 3. tisíciletí před naším letopočtem, tehdejší starověká východosemitská kultura dilmun sahala od území Bahrajnu přes Kuvajt až po východní Saúdskou Arábii. Patřila k zemím dobytým králem Sargonem II. a jeho potomky. Zemědělství pozdější doby je doloženo v severních oblastech země dochovanými akvadukty. V islámských kronikách je první zmínka o Manámě datována rokem 1345.
V roce 1521 Manámu obsadili Portugalci, kteří vybudovali pevnost, kterou v roce 1602 obsadili Peršané. Od roku 1783 dodnes městu s krátkými přestávkami vládne dynastie Al Chalífa, infrastruktura byla vybudována pod britskou správou. Manáma byla v roce 1958 vyhlášena svobodným přístavem a v roce 1971 se stala hlavním městem nezávislého Bahrajnu.
Ekonomická základna Manámy je stejná jako u celého Bahrajnu — těžba a zpracování ropy, finančnictví (např. Bahrajn World Trade Center), loďařství (včetně výroby tradičních arabských plachetnic dhau), obchod, rybářství a lov perel. Na významu sv posledních desetiletích nabývají hotely a rezidence. Městu slouží Bahrajnské mezinárodní letiště na ostrově Muhárrak, s nímž je spojeno hrází.