Maksym Hryva
Téma Maksym Hryva upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Od svého vlivu na společnost až po jeho vliv na svět zábavy, Maksym Hryva tak či onak zanechal svou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Maksym Hryva a analyzujeme jeho důležitost v našem každodenním životě. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky na toto téma a relevantních případových studií se budeme snažit osvětlit toto dnes tak aktuální téma. Bezpochyby je Maksym Hryva základním aspektem, který si zaslouží pečlivé prozkoumání. Takže se připravte na hluboký ponor do Maksym Hryva a všeho, co nabízí.
| Maksym Hryva | |
|---|---|
| Narození | 20. února 1893 Černihivský rajón |
| Úmrtí | 19. června 1931 (ve věku 38 let) |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | spisovatel a básník |
| Politická příslušnost | Organizace ukrajinských nacionalistů |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Maksym Hryva (Maksym Zahryvnyj, ukrajinsky Максим Грива; 20. února 1893 – 19. června 1931) byl ukrajinský básník, prozaik, publicista; člen Pražské básnické školy.
Život
Narodil se v Černihivské oblasti. Bojoval v řadach armády UNR. V roce 1922 odešel do polského internačního táboru v Kališi, kde se publikoval v časopise „Veselka“. Krátce na to přijel do Prahy, aby zde zahájil studia v Ukrajinském pedagogickém institutu. Od roku 1924 byl v poděbradském spolku ukrajinských spisovatelů „Kult“. Zemřel roku 1931 na tuberkulózu.
Tvorba
Maksym Hryva psal hlavně poezii a intimní a občanskou lyriku. S dalšími autory Pražské básnické školy (např. s Malanjukem) jej sbližují historické motivy v jeho tvorbě, kde oslavuje slavnou ukrajinskou minulost. V krátkých prózách prostupuje Hryvův sklon k satiře, v pozdějších dílech se objevuje předtucha předčasné smrti.
Doposud nebyla vydána žádná sbírka M. Hryvy, jeho dílo je roztroušeno po časopisech. V roce 2001 vydal lvovský časopis „Dzvin“ (č.4) výběr básníkových próz a básní.
