V dnešním článku budeme hovořit o Maksim Bahdanovič, tématu, které je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Maksim Bahdanovič je téma, které zaujalo pozornost odborníků i laiků díky své relevanci v naší současné společnosti. Ať už pro svůj dopad na zdraví, ekonomiku, politiku nebo jakoukoli jinou oblast, Maksim Bahdanovič se ukázal jako téma hodné prozkoumání a analýzy. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů, které dělají z Maksim Bahdanovič téma hodné studia, a pokusíme se trochu osvětlit jeho důsledky a budoucí vyhlídky. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o Maksim Bahdanovič a jeho významu v dnešním světě.
Maksim Bahdanovič | |
---|---|
![]() | |
Narození | 27. listopadujul. / 9. prosince 1891greg. Minsk |
Úmrtí | 12.jul. / 25. května 1917greg. (ve věku 25 let) Jalta |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Bydliště | Minsk (1891–1896) Nižnij Novgorod (1896–1908) Jaroslavl (1908–1911) Vilnius (1911) Jaroslavl (1911–1916) Minsk (1916–1917) Jalta (1917) Krym |
Alma mater | Demidov Juridical Lyceum |
Povolání | jazykovědec, překladatel, básník, literární kritik, historik, spisovatel a publicista |
Rodiče | Adam Jegorovič Bogdanovič a Marya Bahdanovich |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maksim Adamavič Bahdanovič, bělorusky Максім Багдановіч (9. prosinec 1891, Minsk – 25. květen 1917, Jalta) byl běloruský spisovatel, novinář a literární kritik. Důležitá postava běloruského národního obrození, člen okruhu časopisu Naša niva, bývá poovažován za zakladatele běloruské poezie.
Jako básníka ho lze řadit k romantismu, byl obeznámen s moderní evropskou poezií (mj. překládal Schillera, Puškina a Heina), ale hojně také čerpal z běloruského folklóru. Psal v "mužické" běloruštině, což byl mj. výraz vzdoru vůči carskému Rusku. Napsal jedinou básnickou sbírku Vianok (Věneček). Obsahuje poezii milostnou, přírodní i reflexivní. Řada básní z Věnečku byla zhudebněna a v Bělorusku zlidověla. Položil i základy běloruské prózy, když napsal několik povídek a novel (zejm. novela Muzyka).
Překládal do běloruštiny též klasické antické autory, Horatia a Ovidia aj. Překládal i do ruštiny. Zemřel na tuberkulózu, ve věku 26 let.[1] Zajímavostí je, že roku 1914 vydal spis Bratři Češi, věnovaný české otázce v Rakousko-Uhersku.[2]