V dnešním světě je Maj Sjöwallová tématem, které zajímá a trápí stále větší počet lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na osobní úrovni, Maj Sjöwallová se stal ústředním bodem zájmu současného diskurzu. S dosahem, který sahá od politiky po popkulturu, se Maj Sjöwallová stal tématem debat a úvah ve všech oblastech života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Maj Sjöwallová a analyzujeme jeho dnešní dopad a relevanci.
Maj Sjöwallová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 25. září 1935 Stockholm |
Úmrtí | 29. dubna 2020 (ve věku 84 let) Landskrona |
Povolání | překladatelka, novinářka a spisovatelka |
Témata | detektivka, žurnalistika, překlad a detektivní literatura |
Významná díla | Noční autobus Muž na balkóně |
Ocenění | Edgar Allan Poe Award for Best Novel (1971) Mezinárodní čestné ocenění Rivertonova klubu (2006) Jan Myrdals stora pris – Leninpriset (2013) |
Partner(ka) | Per Wahlöö |
Děti | Jens Sjöwall |
Rodiče | Will Sjöwall |
Příbuzní | Lars Sjöwall (bratr) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maj Sjöwallová, nepřechýleně Maj Sjöwall (25. září 1935 Stockholm – 29. dubna 2020 Landskrona[1][2]), byla švédská spisovatelka, překladatelka a novinářka. Dosáhla světové proslulosti hlavně sérií románů o zločinu. Těchto deset volně navazujících románů z prostředí stockholmské kriminálky napsala společně se svým životním partnerem, kterým byl švédský spisovatel a novinář Per Wahlöö. Jejich osobní i pracovní vztah (nikdy nebyli manželé,[3] jak je často mylně uváděno) trval celkem 13 let až do roku 1975, kdy Per Wahlöö v 48 letech zemřel.
Hlavní postavou celé série je komisař Martin Beck. Během deseti let, ve kterých romány odehrávají, se z řadového detektiva na oddělení vražd policie ve Stockholmu vypracuje až na jeho šéfa. Případy, kterými se Beck a jeho kolegové zabývají, jsou povětšinou velmi závažné, např. hledání sériového vraha nezletilých dívek v třetím románu Muž na balkóně, nebo postřílení osmi cestujících samopalem v autobuse městské hromadné dopravy ve čtvrté knize Noční autobus. Jak však oba autoři zdůrazňují, nejedná se o klasické detektivky, ale o skutečné romány se snahou o důkladné vykreslení charakterů jednotlivých postav, ať už detektivů, pachatelů ale často i obětí. V neposlední řadě mají knihy i silný sociální podtext. Sjöwallová i Wahlöö byli přesvědčenými marxisty a tento jejich politický postoj je v románech značně patrný v ostré kritice švédské společnosti 60. a 70. let 20. století.
Partneři psali skutečně společně u jednoho stolu, každý jednu kapitolu, které si po napsání vyměnili k vzájemné revizi.[4] Jejich souznění bylo tak hluboké a jejich literární styl tak podobný, že po nějaké době ani sami nedokázali rozeznat, kdo z nich byl autorem které kapitoly.
Několik knih přeložila společně s Per Wahlöö již v 60. letech 20. století, ale této činnosti se věnovala především po jeho smrti a stala se ve Švédsku uznávanou překladatelkou z angličtiny, dánštiny a norštiny. Přeložila mimo jiné knihy těchto autorů: