Léon-Joseph Suenens

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Léon-Joseph Suenens, téma, které postupem času upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost, Léon-Joseph Suenens zanechal nesmazatelnou stopu v různých aspektech našeho každodenního života. Prostřednictvím podrobné a zasvěcené analýzy objevíme mnoho aspektů Léon-Joseph Suenens a jeho vliv v různých kontextech. Od jeho významu v historii po jeho roli v současné kultuře se budeme zabývat širokou škálou perspektiv, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci Léon-Joseph Suenens v dnešním světě. Připravte se na vzrušující cestu hlubinami Léon-Joseph Suenens!

Léon-Joseph Suenens
Narození16. července 1904
Ixelles
Úmrtí6. května 1996 (ve věku 91 let)
Bruselský region
Příčina úmrtítrombóza
Alma materPapežská univerzita Gregoriana
Povoláníteolog, spisovatel, katolický kněz a katolický biskup
OceněníVelká cena frankofonie (1991)
Templetonova cena
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcetitulární biskup (od 1945)
pomocný biskup (od 1945)
apoštolský vikář (1961–1979)
Roman Catholic Archbishop of Mechelen-Brussels (1961–1979)
kardinál (od 1962)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léon-Joseph kardinál Suenens (16. července 1904 Ixelles – 6. května 1996 Brusel) byl belgický biskup (od 1945) a kardinál (od 1962), arcibiskup mechelensko-bruselský a metropolita belgický (1961–1979).

Byl jeden ze čtyř moderátorů Druhého vatikánského koncilu, kde patřil k vůdčím osobnostem dominujícího liberálního křídla. Mimo jiné se zasadil o vznik trvalého jáhenství a zavedení povinné nabídky rezignace církevních hodnostářů k 75. narozeninám.

Byl velkým stoupencem aggiornamenta, ekumenismu a charismatického hnutí a hlasitý kritik Římské kurie, prosazoval zdobrovolnění celibátu kněží. Publikoval řadu knih (o charismatickém hnutí, místě Panny Marie v církvi, úloze řeholnic, teologii apoštolátu, misionářství v církvi atd.), které byly přeloženy do desítek jazyků, včetně češtiny.

V roce 1976 obdržel Templetonovu cenu.

Knihy

    • Česky vyšlo:
  • Duchovní cesta (1993)
  • Král Baudouin (1996)

Odkazy

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Druhý vatikánský koncil
Dokumenty
Konstituce (4)
Deklarace (3)
Dekret (9)
Lidé
Papežové
Moderátoři
Předsednictvo
koncilu
Kardinálové
předsedové
komisí
Další vedoucí
představitelé
Obecné
informace
Další
Kritika
← První vatikánský koncil (předcházející koncil)
Držitelé Templetonovy ceny
1973–1990

Matka Tereza (1973) • Roger Schütz (1974) • Sarvepalli Rádhakrišnan (1975) • Léon-Joseph Suenens (1976) • Chiara Lubichová (1977) • Thomas Torrance (1978) • Nikkjó Niwano (1979) • Ralph Wendell Burhoe (1980) • Cicely Saundersová (1981) • Billy Graham (1982) • Alexandr Solženicyn (1983) • Michael Bourdeaux (1984) • Alister Hardy (1985) • James McCord (1986) • Stanley Jaki (1987) • Inamullah Khan (1988) • Carl Friedrich von Weizsäcker, George MacLeod (1989) • Baba Amte, L. Charles Birch (1990)

1991–2010

Immanuel Jakobovits (1991) • Han Kjong-džik (1992) • Charles Colson (1993) • Michael Novak (1994) • Paul Davies (1995) • Bill Bright (1996) • Pándurang Šástrí Áthavalé (1997) • Sigmund Sternberg (1998) • Ian Barbour (1999) • Freeman Dyson (2000) • Arthur Peacocke (2001) • John Polkinghorne (2002) • Holmes Rolston (2003) • George Ellis (2004) • Charles Hard Townes (2005) • John D. Barrow (2006) • Charles Taylor (2007) • Michał Heller (2008) • Bernard d'Espagnat (2009) • Francisco J. Ayala (2010)

2011–

Martin Rees (2011) • Tändzin Gjamccho (2012) • Desmond Tutu (2013) • Tomáš Halík (2014) • Jean Vanier (2015) • Jonathan Sacks (2016) • Alvin Plantinga (2017) • Abdalláh II. (2018) • Marcelo Gleiser (2019) • Francis Collins (2020) • Jane Goodallová (2021) • Frank Wilczek (2022) • Edna Adan Ismailová (2023) • Pumla Gobodo-Madikizela (2024)