Luisa Hannoverská

Luisa Hannoverská
	královna dánská a norská
	Královna Luisa kolem roku 1745
Doba vlády	1746 – 1751
Tituly	vévodkyně šlesvicko-holštýnská, a hraběnka oldenburská
Křest	22. prosince 1724
Narození	18. prosince 1724; Londýn
Úmrtí	19. prosince 1751; (ve věku 27 let); Kodaň
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Žofie Magdalena Braniborská
Nástupce	Juliana Marie Brunšvická
Manžel	Frederik V.
Potomci	Kristián (1745–1747); Žofie Magdalena; Karolina Vilemína; Kristián VII.; Luisa
Rod	Welfové
Dynastie	Hannoverská
Otec	Jiří II.
Matka	Karolina z Ansbachu
Příbuzní	Marie Hannoverská, Amélie Sofie Hannoverská, Anna Hannoverská, Karolina Alžběta Hannoverská, Frederik Ludvík Hannoverský, Jiří Vilém Hannoverský, Vilém August Hannoverský a Johann Ludwig, Reichsgraf von Wallmoden-Gimborn (sourozenci); Gustav IV. Adolf a Karel Gustav, vévoda ze Smålandu (vnoučata)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Hannoverská (anglicky: Louise of Great Britain; 18. prosince 1724, Londýn – 19. prosince 1751, Kodaň) byla jako první manželka krále Frederika V. od roku 1746 až do své smrti dánská a norská královna. Byla nejmladší přeživší dcerou krále Jiřího II. Britského a Karoliny z Ansbachu.

Sňatek mezi Luisou a Frederikem V. Dánským byl domluven výhradně z politických důvodů (ministři krále Jiřího chtěli dánskou podporu ve sporech s Pruskem).^[2] Přestože byl sňatek domluvený, pár spolu vycházel celkem dobře, alespoň během prvních let manželství. Luisa, která podporovala vystoupení herců a hudebníků, byla u dánského dvora populární, i když nikdy neměla na rozhodování svého manžela významný vliv.^[2]^[3]

Biografie

Luisa se narodila 18. prosince 1724 v Leicester House v Londýně jako nejmladší z osmi dětí budoucího krále Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu, v té době prince a princezny z Walesu. Pokřtěná byla 22. prosince. Když jí bylo dva a půl roku, nastoupil její otec na britský trůn.

Manželství

10. listopadu roku 1743 se Luisa v Hannoveru provdala za dánského korunního prince Frederika (1723–1766), pozdějšího krále Frederika V. Oficiální obřad se uskutečnil o měsíc později v Altoně (11. prosince). Společně se svým manželem nastoupila 6. srpna 1746 na dánský a norský trůn.

Inteligentní a laskavá královna měla na svého muže dobrý vliv a velmi pozitivně ho inspirovala i ve věcech vlády, což se silně projevilo především ve vztahu k vědě a umění. Zajímala se o hudbu, tanec a divadlo; královský dvůr získal zcela jinou, volnější a lehkomyslnější podobu na rozdíl od striktně náboženského charakteru za vlády jejího tchána Kristiána VI. V roce 1747 např. angažovala pro divadlo královského dvora soubor italské opery Pietra Mignotiho.

Na rozdíl od své předchůdkyně (Žofie Magdaleny Braniborské) se Luisa učila dánštině a zveřejnila rozhodnutí vychovávat své děti v tomto jazyku; to i její pozitivní vlastnosti jí získaly velkou popularitu mezi jejími poddanými.

Trpěla nicméně prostopášným charakterem a chováním svého manžela, uchýlila se k péči o své děti a k charitativní činnosti. Po její předčasné smrti byla její památka stále jasná a oslavovaná (to byl posléze velký hendikep pro další dánskou královnu z hannoverské dynastie, Karolinu Matyldu Hannoverskou).

Smrt

Dánskou královnou byla Luisa pouhých pět let. 19. prosince 1751, nedlouho po svých 27. narozeninách, v průběhu svého šestého těhotenství nečekaně v paláci Christiansborg v Kodani zemřela (příčinou smrti byly komplikace po potratu) a byla pochována v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánských králů. Její malé děti zůstaly v péči její starší sestry Marie Hannoverské, provdané hesensko-kasselské lankraběnky, jež se přestěhovala z Hesenska do Dánska.

Dědictví

Protože byla mezi Dány nesmírně oblíbená a milovaná, byla mladá královna postupem času stále více oslavována. Příkladem této glorifikace je německý básník Friedrich Gottlieb Klopstock, který ke královně Luise cítil velkou oddanost a úctu; byl hluboce dojat jejími útrapami a brzkou smrtí a své pocity i pocity lidu ventiloval v ódě An den König (později nazývané Die Königin Luise) v roce 1752.^[4] Ve srovnání s tímto ideálem byly následující královny, jak druhá manželka jejího manžela Juliana Marie, tak její neteř a pozdější snacha Karolina Matylda, souzeny mnohem přísněji.^[5]

Jmenovci

Podle princezny Luisy byl v roce 1742 pojmenován okres Louisa ve Virginii.^[6]

Erb

Dne 30. srpna 1727 bylo jako dítěti panovníka Luise povoleno používat erb říše bez císařské koruny Svaté říše římské.^[7]

Erb z 30. srpna 1727	Erb královny Luisy	Monogram královny Luisy

Potomci

Jméno	Narození	Úmrtí	Poznámky
Kristián, korunní princ dánský	Kodaň, 7. července 1745	Frederiksborg, 3. června 1747	Zemřel v dětství
Princezna Žofie Magdalena Dánská	3. července 1746	21. srpna 1813	Vdaná, 1766, Gustav III. Švédský; měla potomky
Princezna Vilemína Karolína Dánská	10. července 1747	19. ledna 1820	Vdaná, 1763, Vilém I., kurfiřt z Hesenska; měla potomky
Kristián VII. Dánský	29. ledna 1749	13. března 1808	Ženatý, 1766, Princezna Karolina Matylda z Walesu; měl potomky
Princezna Luisa Dánská	30. ledna 1750	12. ledna 1831	Vdaná, 1766, Princ Karel Hesensko-Kasselský; měla potomky

Vývod z předků

Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský

Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Joachim Arnošt Oettingenský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská

Žofie Dorotea z Celle

Alexandr II. Desmier d'Olbreuse

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Jacquette Poussard de Vandré

Luisa Hannoverská

Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský

Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský

Žofie Solmsko-Laubachská

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Markéta Oettingenská

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Karolina z Ansbachu

Vilém Sasko-Výmarský

Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský

Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská

Eleonora Sasko-Eisenašská

Arnošt Saynsko-Wittgensteinský

Johana ze Sayn-Wittgensteinu

Lujza Juliana Erbašská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise of Great Britain na anglické Wikipedii.

↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ ^a ^b Historical dictionary of the British monarchy | WorldCat.org. www.worldcat.org . . Dostupné online.
↑ BRICKA, Carl Frederik. 399 (Dansk biografisk Lexikon / X. Bind. Laale - Løvenørn). runeberg.org . . Dostupné online. (dánsky)
↑ KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Oden. Lipsko: Göschen, 1798. Dostupné online. S. 106ff. (německy)
↑ LEITNER, Thea. Skandal bei Hof. : Ueberreuter, 1993. ISBN 3-8000-3492-1. (německy)
↑ GANNETT, Henry. The origin of certain place names in the United States. : Washington, Govt. Print. Off. 341 s. Dostupné online.
↑ marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org . . Dostupné online.

Související články

Dějiny Dánska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Hannoverská na Wikimedia Commons
http://www.rosenborgslot.dk/ (anglicky nebo dánsky)
http://genealogy.euweb.cz/welf/welf7.html#LG2

Dánská královna
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Norská královna
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Šlesvická vévodkyně
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

Holštýnská vévodkyně
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská	1746–1751 s Žofií Frederikou Anhaltsko-Zerbstskou Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická, Žofie Frederika Anhaltsko-Zerbstská

Oldenburská hraběnka
Předchůdce: Žofie Magdalena Braniborská	1746–1751 Luisa Hannoverská	Nástupce: Juliana Marie Brunšvická

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[:0-2] Historical dictionary of the British monarchy | WorldCat.org. www.worldcat.org . . Dostupné online.

[3] BRICKA, Carl Frederik. 399 (Dansk biografisk Lexikon / X. Bind. Laale - Løvenørn). runeberg.org . . Dostupné online. (dánsky)

[4] KLOPSTOCK, Friedrich Gottlieb. Oden. Lipsko: Göschen, 1798. Dostupné online. S. 106ff. (německy)

[5] LEITNER, Thea. Skandal bei Hof. : Ueberreuter, 1993. ISBN 3-8000-3492-1. (německy)

[6] GANNETT, Henry. The origin of certain place names in the United States. : Washington, Govt. Print. Off. 341 s. Dostupné online.

[7] rks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org . . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Britské princezny

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.

1. generace	Žofie Dorotea, královna v Prusku

2. generace	Anna, královská princezna a kněžna oranžská Amélie Karolina Marie, lankraběnka hesensko-kasselská Luisa, královna dánská a norská

3. generace	Augusta, vévodkyně brunšvická Alžběta Luisa Karolina Matylda, královna dánská a norská

4. generace	Šarlota, královská princezna a královna württemberská Augusta Žofie Alžběta, lankraběnka hesensko-homburská Marie, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu Žofie Amelia Sofie z Gloucesteru Karolina z Gloucesteru

5. generace	Šarlota, princezna Leopold Sasko-Kobursko-Saalfeldský Alžběta z Clarence Viktorie Augusta, velkovévodkyně meklenbursko-střelická Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku

6. generace	Viktorie, královská princezna a císařovna německá Alice, velkovévodkyně z Hesenska a Porýní Helena, princezna Kristián Šlesvicko-Holštýnský Luisa, vévodkyně z Argyllu Beatrix, princezna Jindřich z Battenbergu Frederika, baronka von Pawel-Rammingen Marie Hannoverská

7. generace	Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife Viktorie Maud, královna norská Marie, královna rumunská Viktorie Fjodorovna Ruská Alexandra, kněžna z Hohenlohe-Langenburku Beatrix, vévodkyně z Galliery Markéta, korunní princezna švédská Patricie Ramsayová Alice, hraběnka z Athlone Marie Luisa, princezna Maxmilián Bádenský Alexandra, velkovévodkyně meklenbursko-zvěřínská Olga Hannoverská

8. generace	Marie, královská princezna a hraběnka z Harewoodu Alexandra, princezna Artur z Connaughtu a vévodkyně z Fife Maud Carnegieová, hraběnka ze Southesku Sibyla, vévodkyně z Västerbottenu Karolína Matylda Sasko-Kobursko-Gothajská Frederika, královna řecká

9. generace	Alžběta II. Margaret, hraběnka ze Snowdonu Alexandra, ctihodná lady Ogilvyová

10. generace	Anne, královská princezna

11. generace	Beatrice, paní Edoardo Mapelli Mozzi Eugenie, paní Jack Brooksbank Louise Mountbatten-Windsorová

12. generace	Charlotte z Walesu Lilibet ze Sussexu

Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.

Dánské princezny sňatkem

Generace jsou počítány od zavedení dědičné monarchie Frederikem III. v roce 1660.

1. generace	Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská Anna Stuartovna

2. generace	Luisa Meklenburská

3. generace	Žofie Magdalena Braniborská

4. generace	Luisa Hannoverská

5. generace	Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská

6. generace	Marie Hesensko-Kasselská Šarlota Frederika Meklenbursko-Zvěřínská Karolina Amálie Augustenburská Karolina Dánská^

7. generace	Vilemína Dánská^ Karolina Mariana Meklenbursko-Střelická Luisa Hesensko-Kasselská

8. generace	Luisa Švédská Olga Konstantinovna Romanovová Marie Orleánská

9. generace	Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská Maud z Walesu Helena Adléta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Sofie Pruská* Marie Bonapartová* Jelena Vladimirovna Ruská* Alice z Battenbergu* Nonie Stewartová* Františka Orleánská* Markéta Švédská

10. generace	Ingrid Švédská Karolina Matylda Dánská^ Alžběta Rumunská* Aspasia Manuová* Frederika Hannoverská* Irina Ovtčinniková* Anna Bowesová-Lyonová

11. generace	Anne-Marie Dánská^

12. generace	Mary Donaldsonová Alexandra Manleyová§ Marie Cavallierová Marie-Chantal Millerová* Tatiana Blatniková* Nina Flohrová* Chrysi Vardinogianni*

také sňatkem řecká princezna ^také rodem dánská princezna* §titul ztracen v důsledku rozvodu a následného nového sňatku