V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme téma Ludvík Holain do hloubky. V průběhu historie hrál Ludvík Holain zásadní roli v mnoha aspektech lidského života, od jeho vlivu na společnost až po vliv na kulturu a technologie. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Ludvík Holain a jeho významu v dnešním světě. Budeme zkoumat jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho dopad na moderní svět. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Ludvík Holain a nabídneme kompletní a obohacující vizi tohoto tématu.
Ludvík Holain | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Narození | 20. srpna 1843 Stará Bělá, Morava ![]() |
Úmrtí | 17. srpna 1916 (ve věku 72 let) nebo 29. srpna 1916 (ve věku 73 let) Slavonín ![]() |
Žánry | duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel a římskokatolický kněz |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Holain (20. srpna 1843 Stará Bělá[1] – 17. srpna 1916 Slavonín) byl moravský hudební skladatel a římskokatolický kněz.
Vystudoval německou školu ve Frýdku, Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci. Dne 5. července 1869 byl v Olomouci vysvěcen na kněze a poté působil jeden rok jako studijní prefekt arcibiskupského chlapeckého semináře v Kroměříži, kde rovněž vyučoval matematiku. Následně odešel do Prahy na Karlovu univerzitu studovat matematiku a fyziku, aby po ukončení studia v roce 1874 mohl tyto předměty vyučovat na kroměřížském gymnáziu. Současně působil jako ředitel kůru (1873-1879) a varhaník v kostele sv. Mořice. Od roku 1890 až do své smrti byl farářem ve Slavoníně. Od 28. 11. 2004 má v Olomouci - Slavoníně pamětní desku.
Kromě skladatelské činnosti se zabýval i hudební teorií, zejména otázkami reformy církevní hudby. Přispíval do časopisu Cecilie.
Těžiště Holainova díla je v církevní hudbě. Komponoval litanie, Zdrávas Maria a Te Deum. Nejdůležitější je však jeho podíl na reformě církevního zpěvu na Moravě. Jeho stěžejním dílem jsou Plesy duchovní z roku 1883, sbírka duchovních písní, které upravil pro čtyři hlasy. Jako vzdělaný hudebník přísně dodržoval zásadu, aby se rytmus slova shodoval s přízvukem a rytmem hudby. Jeho následovník Karel Eichler, autor kancionálu Cesta k věčné spáse vydaném v Brně roku 1910, jej nazval „prvním bezvadným zpěvníkem po stránce hudební i textové“ a do svého zpěvníku převzal kolem 60 písní. Holainovy písně se stále uvádějí v současných kancionálech a zpívají v českých kostelech. Významným jeho počinem bylo vypracování varhanních doprovodů k úplnému kancionálu olomoucké arcidiecéze.
Kromě duchovních písní se zabýval i lidovými písněmi moravskými. Vydal sbírku Sto padesát lidových písní moravských. Je rovněž autorem jedné z verzí Slezské hymny.