Luděk Hřebíček

V tomto článku prozkoumáme fascinující vesmír Luděk Hřebíček, téma, které upoutalo pozornost a zvědavost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Luděk Hřebíček předmětem četných debat a analýz, které přispěly k obohacení našeho chápání této problematiky. V průběhu historie hrál Luděk Hřebíček zásadní roli v různých oblastech, od vědy a techniky po umění a populární kulturu. Během této cesty se ponoříme do mnoha aspektů, které činí Luděk Hřebíček tématem univerzálního zájmu, a budeme se zabývat jeho důsledky, kontroverzemi a možnými budoucími výzvami.

Luděk Hřebíček
Narození9. června 1934
Praha
Úmrtí29. prosince 2015 (ve věku 81 let)
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníspisovatel, překladatel, vysokoškolský učitel, turkolog a jazykovědec
Alma materUniverzita Karlova
Témataturečtina, perština, turkologie a kvantitativní lingvistika
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Luděk Hřebíček (9. června 1934 Praha – 29. prosince 2015) byl český kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel z turečtiny, ujgurštiny, kazaštiny, staroosmanštiny a čagatajštiny.

Životopis

Vystudoval obory turečtina–perština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech (1953–1958), poté absolvoval postgraduální studium tureckých jazyků Střední Asie v Orientálním ústavu Československé akademie věd (1960–1963) a získal hodnost kandidáta filologických věd (CSc.). V roce 1992 získal na Masarykově univerzitě v Brně hodnost doktora věd (DrSc.). Od roku 1958 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky (od roku 1964 jako vědecký pracovník). V letech 1960–1972 vyučoval turkologické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1992 získal stipendium pro studium kvantitativní lingvistiky na univerzitě v Bochumi. Byl členem redakčních rad několika časopisů – holandského Journal of Quantitative Linguistics, německého ZeT-Zeitschrift für Empirische Textforschung a Archívu orientálního. Po počátečním zaměření na stylistiku a syntax tureckých jazyků se soustavně věnoval zkoumání obecných strukturních vlastností textu cestou formulování empirických hypotéz a jejich testování.

Překladatelská činnost

Překlady z čaghatajštiny

  • Z gazelů středoasijských klasiků

Překlady z kazaštiny

Překlady ze staroosmanštiny

  • Yunus Emre: Z destánu o rozumu (úryvek z díla staroosmanského mystika, Nový Orient, 1991); Z gazelů (VB, Nový Orient, 9/1990)

Překlady z turečtiny

Překládá z turečtiny poezii, prózu i divadelní hry.

Překlady z ujgurštiny

Odkazy