Lucy (sonda)

Dnes je Lucy (sonda) téma, které je v dnešní společnosti velmi aktuální a zajímavé. Stále více lidí se zapojuje a zajímá se o Lucy (sonda), hledají informace, názory a rady o něm. V tomto článku prozkoumáme téma Lucy (sonda) do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a nabídneme komplexní přístup, který čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům. Od svého vzniku až po dnešní dopad je Lucy (sonda) tématem, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme širokou a podrobnou vizi, která pomůže obohatit znalosti a porozumění tomuto tématu.

Lucy
Logo
Pojmenováno poLucy
COSPAR2021-093A
Katalogové číslo49328
Start16. října 2021
KosmodromCape Canaveral Space Launch Complex 41
Nosná raketaAtlas V 401
Stav objektuna oběžné dráze
ProvozovatelNASA a Southwest Research Institute
VýrobceLockheed Martin
Druhplanetární sonda
ProgramProgram Discovery
Hmotnost821 kg a 1 550 kg
Délka2,78 m
Šířka14,25 m
Výška3,78 m a 7,19 m
Zdroj energiesolární panely na kosmickém zařízení
Teleskop
Průměr13 m
Oficiální webOficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucy je sonda americké agentury NASA, jejímž cílem je průlet kolem osmi planetek.[1] Vrcholem mise mají být průlety kolem Jupiterových trojánů, tedy planetek obíhajících Slunce kolem libračních center L4 a L5 soustavy Slunce-Jupiter. K těmto planetkám se dosud žádná sonda nevydala.

Sonda proletí také kolem dvou planetek hlavního pásu obíhajících mezi Marsem a Jupiterem.

Sonda odstartovala 16. října 2021 z rampy SLC-41 Kennedyho vesmírného střediska pomocí rakety Atlas V (verze 401). Jde o 13. let vědeckého programu Discovery.

Let

Hlavním cílem letu je zkoumání Jupiterových trojánů, které by se měly podle předpokladů skládat z velké části z materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.[1]

Po vypuštění sondy byl přidán ještě jeden cíl: planetka (152830) Dinkinesh (s předběžným označením 1999 VD57), která se nachází v hlavním pásu, a jejíž přesná dráha byla určena až po naplánování letu sondy.[2]

Základní milníky letu

  • 16. října 2021 – start,
  • 16. října 2022 – první gravitační manévr u Země (průlet kolem Země),
  • 1. listopadu 2023 – sonda proletěla kolem planetky hlavního pásu (152830) Dinkinesh ve vzdálenosti 430 km relativní rychlostí 4,5 km/s; pořídila spektrum planetky a několik fotografií, na kterých je vidět, že kolem ní obíhá měsíček o průměru asi 220 m, který se na dalších fotografiích ukázal jako dvojité těleso,
  • 13. prosince 2024 – druhý gravitační manévr u Země,
  • 20. dubna 2025 – průlet kolem planetky hlavního pásu (52246) Donaldjohanson,
  • 12. srpna 2027 – průlet kolem prvního Jupiterova trojánu (3548) Eurybates (obíhajícího librační centrum L4),
  • 15. září 2027 až 11. listopadu 2028 – průlet kolem dalších tří planetek v librační centru L4,
  • 26. prosince 2030 – třetí gravitační manévr u Země,
  • 2. března 2033 – průlet kolem posledního plánovaného Jupiterova trojánu (617) Patroclus (obíhajícího librační centrum L5).
Schéma letu sondy Lucy (zeleně). Šedozelené elipsy jsou místa výskytu Jupiterových trojánů.

Popis sondy

Název

Mise je pojmenována podle archeologického nálezu kostry hominina známého jako Lucy, protože studium trojánů by mohlo odhalit „zkameněliny formování planet“: materiály, které se shlukovaly v rané historii Sluneční soustavy, aby vytvořily planety a další tělesa.[3]

Přístrojové vybavení

Sonda je vybavena těmito hlavními vědeckými přístroji:[4]

Fotografie planetky Dinkinesh pořízená kamerou L’LORRI 1. 11. 2023
  • L'Ralph – barevná kamera pro viditelnou oblast (rozsah vlnových délek 400-850 nm) a snímkovací infračervený spektrometr (1000-3600 nm), který by měl hledat led, křemičité minerály i organické látky a určit tak povrchové složení zkoumaných planetek. Přístroj vychází z kamery Ralph použitém na sondě New Horizons.[1]
  • L’LORRI – kamera s vysokým rozlišením pro černobílé snímky povrchu (rozsah 350–850 nm). Ze vzdálenosti 10 000 km (obvyklá vzdálenost, v jaké bude sonda prolétat kolem zkoumaných planetek) by měla být schopna rozlišit detaily až 70 m. Opět vychází z podobné kamery LORRI na New Horizons.
  • L’TES – emisní spektrometr, který bude měřit teplotu povrchu zkoumaných těles (rozsah 6-75 μm). Měl by posloužit k odhadu struktury povrchu i podpovrchových vrstev. Jde o vylepšený přístroj OTES, který byl použit na sondě OSIRIS-REx.

Vědecké informace budou získávány i pomocí kamer T2CAM: jejich primárním účelem je pomáhat k orientaci sondy v prostor, ale budou pořizovat i širokoúhlé snímky všech planetek, aby lépe zachytily jejich celkový tvar.[1]

Plaketa s citáty

Plaketa

Podobně jako u sond Pioneer 10 a 11 a Voyager 1 a 2 nese sonda plaketu, která však není určena pro případný nález mimozemskými civilizacemi, ale dalšími pozemskými generacemi. Jsou na ní jen základní údaje o letu a většinu plochy zabírají citáty známých osobností – např. Alberta Einsteina, Ringo Starra a Martina Luthera Kinga.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d KAREL, Zvoník. Lucy: Stroj času . Kosmonautix.cz, 2021-10-16 . Dostupné online. 
  2. ↑ HERZIG, Jan. Sonda Lucy má nový cíl. Astro.cz . Česká astronomická společnost, 2023-01-31 . Dostupné online. 
  3. ↑ WITZE, Alexandra. Five Solar System sights NASA should visit. www.nature.com. Nature, 2015-03-16. Dostupné online. 
  4. ↑ The Lucy Spacecraft and Payload . Southwest Research Institute, 2018-07-09 July 2018. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucy na Wikimedia Commons
  • Stránky mise (anglicky)
  • TICHÁ, Jana. Právě odstartovala kosmická sonda Lucy a míří k Trójanům . Observatoř Kleť, 2021-10-18 . Dostupné online.