Libuše Hrabová

V dnešním světě je Libuše Hrabová tématem neustálého zájmu a pokrývá širokou škálu aspektů. Od svého vlivu na společnost až po důsledky pro globální ekonomiku se Libuše Hrabová stal ústředním bodem každodenních rozhovorů. S dopadem, který přesahuje hranice a kultury, se Libuše Hrabová umístil jako relevantní a neustále se vyvíjející téma. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Libuše Hrabová s cílem porozumět jeho důležitosti v současném kontextu a jeho projekci do budoucna.

prof. PhDr. Libuše Hrabová, CSc.
Narození2. října 1928
Ostrava
Úmrtí17. listopadu 2023 (ve věku 95 let)
Hranice
Povoláníhistorička, medievalistka, vysokoškolská učitelka, knihovnice, redaktorka a publicistka
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Palackého
Tématadějiny, medievistika, školství a knihovní věda
OceněníStříbrná medaile předsedy Senátu (2020)
Manžel(ka)Svatopluk Hrab
DětiOndřej Hrab
Magdalena van Duijkeren-Hrabová
PříbuzníEdmund Palkovský (dědeček)
Antonie Palkovská (babička)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Libuše Hrabová (2. října 1928 Ostrava[1] – 17. listopadu 2023[2] Hranice[3]) byla česká historička, specializující se na středověké dějiny.

Životopis

Libuše Hrabová působila mezi léty 1952 a 1970 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého nejprve jako odborná asistentka a později jako docentka (habilitace 1969). Po propuštění z univerzity v roce 1970 pracovala jako knihovnice ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a v roce 1983 odešla do důchodu. V roce 1990 se vrátila Filozofickou fakultu Univerzity Palackého jako profesorka,[4] kde působila od září 2009 jako emeritní profesor.[5]

Odborně se zabývala středověkou historiografií, dějinami Polabských Slovanů a christianizací.[4]

V 2012 byla nominována na Cenu Milady Paulové.[6] V roce 2014 byla oceněna Cenou Františka Palackého.[7] V září 2020 obdržela Stříbrnou pamětní medaili předsedy Senátu Parlamentu ČR.[8] V listopadu 2023 jí udělil děkan FFUP Medaili za zásluhy o Filozofickou fakultu Univerzity Palackého.[9]

Dílo

  • K otázce vzniku a vývoje státu u Polabských Slovanů, Československý časopis historický, 4, 1955 s. 642-668
  • Ekonomika feudální državy olomouckého biskupství ve 2. polovině 13. století: Die Oekonomik der feudalen Grundherrschaft des Olmützer Bistums in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. 134 s.
  • Geschichte der Elbslawen und Prussen im Bilde der humanistischen Historiographie. První vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 121 stran. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Supplementum; 32-1991. ISBN 80-7067-072-X.
  • Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2006. 323 s. IMXI – Světové dějiny; sv. 1. ISBN 80-86829-18-9.
  • Adam Brémský, Činy biskupů hamburského kostela, překlad z latiny a úvod (s. 5–41), Praha: Argo, 2009. ISBN 978-80-257-0167-6.
  • Kniha jako svědek. Příběhy skryté v rukopisech a tiscích ve fondu Vědecké knihovny v Olomouci. Olomouc: Vydavatelství Filozofické fakulty UP, 2018. ISBN 978-80-88278-12-2.

Beletrie

  • Hermetikon – pověst. Hranice: Vlastním nákladem k 95. narozeninám autorky. 2023. ISBN 978-80-11-03809-0.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Prof. PhDr. Libuše Hrabová, CSc. (2. října 1928 – 17. listopadu 2023)
  2. ↑ Zemřela profesorka Libuše Hrabová, vynikající historička a přítelkyně nejmenších národů. Olomoucký REJ . . Dostupné online. 
  3. ↑ MÁTLOVÁ, Liba. Přehled zesnulých a pohřbů na Hranicku a Přerovsku v 48. týdnu 2023. Přerovský deník. 2023-12-01. Dostupné online . 
  4. ↑ a b prof. PhDr. Libuše Hrabová, CSc. . Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého, rev. 2012-06-22 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-15. 
  5. ↑ Seznam členů Katedry historie FF UP . Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-26. 
  6. ↑ Akademický bulletin. abicko.avcr.cz . Dostupné online. 
  7. ↑ Libuše Hrabová, Věda a výzkum na UP . . Dostupné online. 
  8. ↑ Senát Pralamentu ČR. www.senat.cz . Dostupné online. 
  9. ↑ Žurnál online. www.zurnal.upol.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • BALATKOVÁ, J. Blahopřejeme prof. PhDr. Libuši Hrabové, CSc. k narozeninám. Střední Morava, 1998, 4(7), s. 114–115. ISSN 1211-7889.
  • Univerzita ocenila profesorku historie. Přerovský a hranický deník, 2014, 143, s. 3. ISSN 1804-5812.
  • Hranická historička Libuše Hrabová dostala stříbrnou medaili Senátu. Přerovský a hranický deník, příloha Hranický týden, 2020, 2. října, č. 230, s. 3. ISSN 1804-5812

Externí odkazy