Lengyelská kultura

V následujícím článku prozkoumáme téma Lengyelská kultura do hloubky a budeme se zabývat jeho důsledky, charakteristikami a významem v dnešní společnosti. Budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků na dané téma, stejně jako případové studie a konkrétní příklady, které pomohou lépe pochopit důležitost tohoto tématu. Kromě toho se budeme zabývat možnými budoucími trendy souvisejícími s Lengyelská kultura a jeho dopadem v různých oblastech. V tomto smyslu se budeme snažit poskytnout komplexní přehled o Lengyelská kultura a nabídnout našim čtenářům široké pochopení tohoto fascinujícího tématu.

Mapa Evropy v pozdním neolitu

Lengyelská kultura je archeologická kultura přelomu neolitu a eneolitu (někdy mezi 4400–4300 př. n. l.) rozšířená na starém sídelním území středních a severovýchodních Čech. Patří do rozsáhlého komplexu kultur, které se v závěru neolitu šířily do střední Evropy (Slovensko, Morava, Rakousko, Čechy) z Balkánu. Název vznikl podle hrazeného sídliště u Lengyelu v jižním Maďarsku.

Lengyelská kultura (někdy také pozdně lengyelský horizont) vznikla smíšením vlivů z jihovýchodu, kultury s moravskou malovanou keramikou a kultury s vypíchanou keramikou. Jednalo se tedy o smíšení vlivů z jihovýchodu a západu. Na lengyelskou kulturu navazuje v Čechách jordanovská skupina.

Pohřební ritus

K lengyelské kultuře bylo na českém území identifikováno 23 jednotlivých hrobů. Většinou se jedná o kostrové pohřby. Kostry jsou uloženy ve skrčené poloze na levém i pravém boku. Cca 20 % tvořily žárové hroby. Není známo žádné pohřebiště. V hrobě v Praze-Bubenči byly nalezeny na českém území vůbec nejstarší měděné předměty.

Keramika

malovaná moravská keramika

Marie Zápotocká na základě nálezů vydělila dva horizonty keramiky lengyelské kultury:

Horizont Horní Cetno
Je souběžný s kulturou s moravskou malovanou keramikou II.a. Název pochází ze souboru nálezů (z výzkumu Rudolfa Turka), který obsahoval poháry, zásobnice, misky na nožkách, mísy s výrazně zesíleným hrdlem. Keramika byla plasticky zdobena množstvím pupků. Jinak je nezdobená (pouze jeden střep malovaný, což vedlo k domněnkám, že se jedná o keramiku kultury s moravskou malovanou keramikou).
Horizont Praha-Střešovice
Je souběžný s kulturou s moravskou malovanou keramikou II.b/c. Soubor obsahoval stejné tvary jako kulturní jáma z Horního Cetna, ale keramika byla zdobena velkým množstvím vpichů a rytých meandrovitých a klikatkovitých vzorů. Vůbec poprvé se zde vyskytují pravá ucha.

Výšinná sídliště

Z tohoto období jsou na území Čech první doklady výšinných, zatím jen lehce (pokud vůbec) opevněných sídlišť. Lehkým opevněním je míněn příkop nebo palisáda, případně opevnění složené z obou. Jedná se o lokality Pumberka a Topol v okrese Chrudim a Klučov v okrese Kolín.

Externí odkazy