V dnešním světě získal Ladislav Machoň nebývalý význam. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, Ladislav Machoň se stal tématem společného zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje, výzvy související s Ladislav Machoň se stávají složitějšími a potřeba porozumět jejím důsledkům je stále naléhavější. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ladislav Machoň a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Od jeho historie až po jeho současné aplikace se budeme zabývat mnoha aspekty Ladislav Machoň a jeho vlivem na moderní společnost.
Ladislav Machoň | |
---|---|
![]() | |
Narození | 28. dubna 1888 Královské Vinohrady ![]() |
Úmrtí | 22. prosince 1973 (ve věku 85 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
Povolání | architekt, designér, scénograf a urbanista |
Manžel(ka) | Augusta Machoňová-Müllerová |
Příbuzní | Alexandr Vladimír Hrska (švagr)[1] Jan Perner[2] |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ladislav Machoň (28. dubna 1888 Královské Vinohrady[3] – 22. prosince 1973 Praha) byl český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury. Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově[4] ve společné hrobce s železničním stavitelem Janem Pernerem.
Studoval na čes. technice v Praze u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. Od roku 1909 byl v ateliéru Jana Kotěry. Studijní cesty vykonal po Německu (1910), Belgii, Francii, Nizozemsku a Anglii (1911), po Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii.
Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.