V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Augusta Machoňová-Müllerová. Ať už hledáte informace o tom, jak může Augusta Machoňová-Müllerová ovlivnit váš každodenní život, nebo vás zajímá nějaká zábavná fakta o Augusta Machoňová-Müllerová, tento článek je pro vás. V následujících několika řádcích prozkoumáme různé aspekty Augusta Machoňová-Müllerová, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o Augusta Machoňová-Müllerová jsme si jisti, že v tomto článku najdete nové a zajímavé informace. Připravte se tedy na to, že se ponoříte do fascinujícího vesmíru Augusta Machoňová-Müllerová a objevíte vše, co se o něm dá vědět.
Augusta Machoňová-Müllerová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 24. ledna 1906 Praha ![]() |
Úmrtí | 11. září 1984 (ve věku 78 let) Praha ![]() |
Povolání | architektka, designérka a publicistka |
Manžel(ka) | Ladislav Machoň |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906 Praha – 11. září 1984 Praha) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.
V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdala se za architekta Ladislava Machoně.
V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedlčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.
Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.
Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura