Augusta Machoňová-Müllerová

Augusta Machoňová-Müllerová
Narození	24. ledna 1906 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. září 1984 (ve věku 78 let) Praha Československo Československo
Povolání	architektka, designérka a publicistka
Manžel(ka)	Ladislav Machoň
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augusta Machoňová-Müllerová (24. ledna 1906 Praha – 11. září 1984 Praha) byla česká architektka, bytová návrhářka a publicistka.

V letech 1926–1931 vystudovala Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT. Během studia pracovala v letech 1928–1929 v ateliéru Jaromíra Krejcara. Vykonala studijní cesty do Francie, Ruska, Švédska, Finska, Dánska a Belgie. Po absolvování školy pracovala jako samostatná architektka. Byla členkou levicových spolků jako Levá fronta nebo Svaz socialistických architektů. Podílela se na výstavách Výstava proletářského bydlení (1931), Výstava sovětské architektury (1932) Spolupracovala s časopisy Stavba (1936–1938) a Architektura (1939–1947). Provdala se za architekta Ladislava Machoně.

V roce 1945 se stala vedoucí komise pro reorganizaci veřejného zdravotnictví na Zemském národním výboru. Dále vedla koordinační výbor pro obnovu území bývalých vojenských cvičišť v Čechách (Benešovsko a Sedlčansko). V roce 1948 byla spoluzakladatelkou Stavoprojektu a v následujících letech se věnovala tvorbě v duchu socialistického realismu.

Po uvěznění svého manžela v padesátých letech vystoupila statečně na jeho obranu.

• 1935 rodinný dům pana Šádka, Březnice,
• 1936 rekreační domek v zámecké zahradě v Novém Městě n. Met. (pro Václava Bartoně-Dobenína)
• 1940 zahrada Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, spolu s L. Machoněm,
• 1940 instalace výstavy Za novou architekturu, Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha, spolu s L. Machoněm a K. Koželkou,
• 1940 parfumerie Jana, Praha, Václavské náměstí, zničeno,
• 1947 instalace výstavy Žena v boji. práci a tvorbě,
• 1951 instalace výstavy Architektura v českém a slovenském národním dědictví, Praha, U Hybernů
• v padesátých létech byla členkou kolektivu ateliéru Jiřího Krohy, který zpracoval urbanistickou studii města Nová Dubnica
• 1962–1964 hotel Solidarita, Praha 10-Strašnice, spolu s L. Machoněm,

• 1928 soutěžní projekt parlamentních a ministerských budov na Letné jako členka ateliéru Jaromíra Krejcara,
• 1930 L-projekt – kolektivní obytný okrsek, Praha – Pankrác, jako členka autorského kolektivu pod vedením Jana Gillara,
• 1931 soutěžní projekt na domy s malými byty pro družstvo Včela, spolu s P. Bückongem,
• 1932 soutěžní projekt na sanatorium ve Vyšných Hágách,
• 1936 soutěžní projekt na nemocnici v Praze-Motole,
• 1936 soutěžní návrh dvou bloků bytových domů, Praha-Holešovice,
• 1937 soutěžní projekt na pomník T. G. Masaryka (spolu se sochařkou Helenou Johnovou),
• 1938 soutěžní projekt na dostavbu Staroměstské radnice, spolu s L. Machoněm,
• 1939 nemocnice Čs červeného kříže, Praha-Vinohrady,
• 1945 studie univerzitní čtvrti, Plzeň, spolu s Josefem Havlíčkem,
• 1948 typový projekt nemocnice s poliklinikou, spolu s L. Machoněm,
• 1956 hotel Čedok, Praha, Na Příkopě, spolu s L. Machoněm,
• 1956 obytný blok, Praha – Vršovice, Bělocerkevská ulice, spolu s L. Machoněm,

Publikovala v řadě časopisů, například Stavba, Architekt SIA, Architektura

• Augusta Müllerová a Jan Bedřich Novák: Karlínská invalidovna, Praha : Výtvarný odbor Umělecké besedy, 1948
• Architektura v českém národním dědictví (texty: Ivan Borkovský, František Kavka, Alois Kubíček, Dobroslav Líbal, Ladislav Machoň, Augusta Müllerová, Emanuel Poche, Karel Prager, Rudolf Turek, Jaroslav Vajdiš a Zdeněk Wirth). Praha, SNKLU, 1961.

• DVOŘÁKOVÁ, Dita. Augusta Machoňová-Müllerová. In: Povolání: architekt(ka). Praha: Kruh, 2003. ISBN 80-903218-1-X. S. 92–103. (česky, anglicky)
• TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek II. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Müllerová, Augusta, s. 168.