Vítejte u článku o Lachoudisch, kde toto zajímavé téma/osobu/datum prozkoumáme do hloubky. Dozvíme se o jeho původu, jeho významu v dnešní společnosti a různých aspektech, které ho činí tak zajímavým. V celém tomto článku se ponoříme do jeho historie, jeho důsledků a dopadu v různých oblastech. Od svého vlivu na populární kulturu až po jeho důležitost v každodenním životě, Lachoudisch představuje fascinující téma, které si zaslouží být podrobně prozkoumáno. Připravte se na objevování všech fascinujících aspektů Lachoudisch v této komplexní recenzi!
Lachoudisch | |
---|---|
Rozšíření | ![]() |
Počet mluvčích | není znám |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | není |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lachoudisch (výslovnost /lachodiš/) je germánský jazyk, používající hebrejské písmo, židy přezdívaný jako „tajný jazyk“.[1][2] V podstatě jde o dialekt němčiny se silným vlivem jidiš a hebrejštiny (až 80 %).[3] Tento jazyk používali rádi židovští handlíři s dobytkem[4] při smlouvání ve městečku Schopfloch ve Francích.[5][6] Byl blízce příbuzný a vzájemně srozumitelný s jazykem jidiš.
V roce 1969 jeden z místních učitelů, jménem Karl Phillip,[7][8] vydal malou učebnici a slovníček. Po holokaustu zbylo jen velmi málo mluvčích tohoto jazyka. O tomto jazyce téměř nikdo nevěděl až do roku 1981, kdy o něm byla reportáž ve zprávách v Izraeli. Poté byl o něm také v roce 1984 napsán článek v New York Times.[9]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lachoudisch na anglické Wikipedii a לכודיש na hebrejské Wikipedii.