V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Lützen a prozkoumáme jeho rozmanité dimenze a aspekty. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do komplexní analýzy, která nám umožní pochopit důležitost Lützen v různých oblastech života. Prostřednictvím různých pohledů a interdisciplinárních přístupů prozkoumáme jeho dopad na společnost, kulturu, historii a technologie a nabídneme komplexní pohled, který obohatí naše znalosti o Lützen. Tento článek poskytne panoramatický pohled, který nás vyzve k zamyšlení nad významem a hodnotou Lützen v našem současném světě.
Lützen | |
---|---|
![]() Lützen – radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°15′18″ s. š., 12°8′27″ v. d. |
Nadmořská výška | 121 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | Sasko-Anhaltsko |
Zemský okres | Burgenland |
![]() ![]() Lützen | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 108,28 km² |
Počet obyvatel | 9,299 (2009) |
Hustota zalidnění | 86 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Dirk Könnecke (bezpartajní) [1] |
Oficiální web | stadt-luetzen |
Telefonní předvolba | 034441, 034444 |
PSČ | 06679, 06686 |
Označení vozidel | BLK |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lützen je městem v zemském okrese Burgenland v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, po komunální reformě v roce 2005 je správním centrem tzv. správního společenství Lützen-Wiesengrund. Město se proslavilo především díky bitvě u Lützenu během třicetileté války, v níž padl švédský král Gustav Adolf.
Zemědělská a tržní osada Lützen měla od středověku hrad s hranolovou věží a vodním příkopem, chránící toto strategicky důležité území, a přebudovaný na renesanční zámek s arkádovým dvorem. Stavba s úpravami ze 17.–19. století se dochovala dodnes a je sídlem městského a regionálního muzea. V roce 1583 postihla město epidemie encefalitidy, následovaná v roce 1586 epidemií moru, při nichž vymřela velká část obyvatelstva. Z šíření nákazy byla obviněna "čarodějnice" Ursula. V letech 1621–1623 byla zavedena ražba vlastní stříbrné mince.
Boje Třicetileté války vyvrcholily na jaře roku 1632 bitvou mezi protestanty, vedenými švédským králem Gustavem Adolfem II., a katolickým vojskem císaře Ferdinanda II., vedeným generálem Albrechtem z Valdštejna. Na rozlehlém rovinatém poli západně od města se odehrála krvavá bitva, v níž padl nejen švédský král, ale také několik stovek vojáků. Jejich společné hroby a další hmotné nálezy z této bitvy byly v letech 2006–2011 prozkoumány systematickým archeologickým výzkumem za účasti českých archeologů, vedených Václavem Matouškem a s využitím přístrojové techniky včetně detektorů kovů. Na tomto základě byla bitva zrekonstruována a její průběh dokumentován v muzeu. Tam je vystaven jednak model bitvy s třinácti tisíci figurkami (cínových vojáčků), dále animace průzkumu, a několik tisíc archeologických nálezů. Druhou bitvu zde 2. května 1813 svedl Napoleon Bonaparte v čele francouzského vojska proti pruské armádě, na cestě do Lipska. Demonstrativně přespal v pamětní kapli krále Gustava Adolfa, zbudované na místě jeho smrti.