Dnes je Reutlingen problém, který je přítomen ve všech sférách společnosti. Od politiky po popkulturu se Reutlingen stal stálým bodem, o kterém se mluví. Tento trend vedl ke zvýšení pozornosti a zájmu o Reutlingen ze strany odborníků i laiků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Reutlingen, od jeho historických počátků až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme analyzovat, jak se Reutlingen vyvíjel v průběhu času, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho probereme budoucí důsledky Reutlingen a jak může ovlivnit naše životy v budoucnu.
Reutlingen | |
---|---|
![]() Tübingenská brána v Reutlingenu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°29′ s. š., 9°13′ v. d. |
Nadmořská výška | 382 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | Bádensko-Württembersko |
Vládní obvod | Tübingen |
Zemský okres | Reutlingen |
Administrativní dělení | centrum a 12 místních částí |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 87,0 km² |
Počet obyvatel | 118 528 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 1 361,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Barbara Bosch (nezávislá) |
Vznik | 1240 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 07121, 07072 a 07127 |
PSČ | 72760–72770 |
Označení vozidel | RT |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reutlingen je německé univerzitní město v Bádensku-Württembersku, velké okresní město a správní centrum stejnojmenného okresu. Žije zde přibližně 119 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde univerzita aplikovaných věd, která byla založena roku 1855, původně jako tkalcovská škola.
První doklady středověkého osídlení oblasti jsou z přelomu 4. a 5. století. Zhruba kolem roku 1030 nechal hrabě Egino postavit hrad na nejvyšším kopci z okolí, jménem Achalm (asi 706 m). Jedna z jeho věží stojí dodnes a je veřejně přístupná. Název Reutlingen je poprvé zmiňován v takzvané Bempflingenské smlouvě (německy Bempflinger Vertrag) z let 1089–1090.
Kolem roku 1180 město získalo právo pořádat trhy a mezi lety 1220 a 1240 mu byl udělen status města s právem postavit si hradby a opevnění. Krátce na to, v letech 1247–1343, byl také postaven hlavní městský gotický kostel, Kostel panny Marie (německy Marienkirche).
Město se stalo součástí Svaté říše římské poté, co se uvolnilo z poddanství vévodů Württemberských. Městská rada roku 1530 podepsala Augšpurskou konfesi (klíčový dokument luteránství).
Roku 1726 byl Reutlingen postižen velkým požárem, který zničil 80 % města včetně téměř všech veřejných budov. 1200 rodin zůstalo bez střechy nad hlavou. Požár trval tři dny a jeho následky jsou na některých místech patrné dodnes.
Narodil se zde například generál Ferdinand Heim, později známý jako "Obětní beránek Stalingradu".
Hrázděné domy: