Kyselina pikrová

V dnešním světě hraje Kyselina pikrová zásadní roli ve společnosti, ať už jako referenční bod v historii, jako protagonista tématu obecného zájmu nebo jako relevantní postava dneška. Jeho vliv se rozšiřuje do mnoha aspektů každodenního života a jeho význam nelze ignorovat. V tomto článku hluboce prozkoumáme význam Kyselina pikrová a jeho dopad v různých oblastech, od kultury po politiku, technologii a ekonomiku. Prostřednictvím komplexní analýzy se budeme snažit odhalit důvody jeho pozoruhodného vlivu a místo, které zaujímá v moderní společnosti.

Kyselina pikrová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název2,4,6-trinitrofenol
Triviální názevkyselina pikrová
Funkční vzorec(NO2)3C6H2OH
Sumární vzorecC6H3N3O7
Vzhledbezbarvá až žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS88-89-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)201-865-9
Indexové číslo609-009-00-X
Vlastnosti
Molární hmotnost229,1 g/mol
Teplota tání122,5 °C
Teplota varu>300 °C
Hustota1,767 g/cm³ (pevná)
Rozpustnost ve vodě1,40 g/100 ml
Bezpečnost
GHS01 – výbušné látky
GHS01
GHS06 – toxické látky
GHS06
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH201 H331 H311 H301
R-větyR3 R4 R23/24/25
S-větyS1/2 S28 S35 S36/37 S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina pikrová (2,4,6-trinitrofenol, angl. zkratka TNP) je žlutá krystalická látka. Je málo rozpustná ve vodě a má silně hořkou chuť. Připravuje se ve dvou krocích:

  1. sulfonací fenolu nebo fenol-2,4-disulfokyseliny
  2. a potom teprve nitrací bezvodou kyselinou dusičnou.

Sama o sobě je bezpečná, exploduje pouze prudkým přehřátím na vysokou teplotu nebo iniciací rozbuškou. Její soli pikráty jsou však citlivými výbušninami, stejně jako ztuhlá tavenina (ekrazit). Od konce 19. století ji Francouzi používali jako výbušninu pod názvem melinite, Britové jako lyddite a Japonci jako šimose. Vzácně se používá v histologii k barvení svalů na žluto nebo může být přímo součástí fixační látky.

Při katastrofálním Halifaxském výbuchu detonovalo mimo jiné 2300 tun této látky.[2]

Nitrace fenolu

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Picric acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov . PubChem . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Jay White, "Exploding Myths: The Halifax Explosion in Historical Context", Ground Zero: A Reassessment of the 1917 explosion in Halifax Alan Ruffman and Colin D. Howell editors, Nimbus Publishing (1994), S. 266.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.