Kyselina křemičitá
V tomto článku bude zkoumán dopad Kyselina křemičitá na současnou společnost. Od svého vzniku vzbuzuje Kyselina křemičitá neustálý zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v politice, populární kultuře, vědě nebo v každodenním životě lidí. V průběhu let byl Kyselina křemičitá předmětem studií a výzkumů, které se pokoušely porozumět jeho vlivu na způsob našeho vztahu, myšlení a fungování ve světě. Není pochyb o tom, že Kyselina křemičitá byl protagonistou důležitých transformací, které vyvolaly kontroverze, obdiv a úvahy, které jej dnes staví jako relevantní téma. V tomto smyslu bude zajímavé analyzovat různé aspekty obklopující Kyselina křemičitá a jeho dopad na současnou společnost.
Jako kyselina křemičitá se označuje skupina sloučenin o obecném složení n .
Je známo velmi mnoho různých křemičitanů, ale příslušné kyseliny k nim nejsou většinou známy. Pouze dvě tyto kyseliny byly experimentálně zjištěny [zdroj?] – kyselina křemičitá, nazývaná též metakřemičitá, a kyselina ortokřemičitá.
Kyselina metakřemičitá
Vzorec této kyseliny je H2SiO3. Její molární hmotnost je 78,1 g/mol. Tato kyselina existuje pouze experimentálně, protože rychle odštěpuje vodu, jelikož atom křemíku má malou schopnost na sebe vázat více hydroxylových skupin. Můžeme ji prokázat v produktech hydrolýzy chloridu křemičitého nebo rozkladem křemičitanu sodného kyselinou chlorovodíkovou nebo sírovou. její molekuly se však rychle kondenzují. Má velkou schopnost tvořit koloidní roztoky. Její soli se nazývají křemičitany (metakřemičitany).
Kyselina ortokřemičitá
Je druhou známou kyselinou křemičitou. Podobně jako kyselina metakřemičitá existuje pouze přechodně. Její vzorec je H4SiO4. Podle svého vzorce by se také mohla nazývat kyselina tetrahydrogenkřemičitá. Její molární hmotnost je 96,1 g/mol. Možná je produktem hydrolýzy jejího esteru Si(OC2H5)4. Podobně jako kyselina metakřemičitá má velkou schopnost tvořit koloidní roztoky. Její soli se nazývají ortokřemičitany.
Křemičitany
Křemičitany jsou soli kyselin křemičitých. Velká část křemičitanů má složité složení. Některé křemičitany: zirkon, phenakit, granát, topaz, thortveitit, beryl, enstatit, tremolit, mastek, kaolinit, nephelin. Kaolinit je v čisté podobě kaolin. Mezi křemičitany patří také sklo a cement. Některé křemičitany jsou součástí půd. Samotná kyselina křemičitá (v podstatě v různém stupni hydrátovaný oxid křemičitý) tvoří dva minerály: opál a pazourek, oba jsou amorfní.
