Kušitské jazyky
V dnešním světě získal Kušitské jazyky nebývalý význam. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Kušitské jazyky se stal tématem nesporného významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad vyvolal Kušitské jazyky rozsáhlou diskusi a vyvolal zájem odborníků v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Kušitské jazyky a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Od svých ekonomických důsledků až po svou roli v dnešní společnosti se Kušitské jazyky stal tématem zájmu výzkumníků, akademiků i zvědavců. Na těchto stránkách se ponoříme do důležitosti Kušitské jazyky a důsledků, které s sebou nese v současném světě.
| Kušitské jazyky | |
|---|---|
 Přibližné rozšíření | |
| Rozšíření | Africký roh (Džibutsko, Egypt, Eritrea, Etiopie, Keňa, Somálsko, Súdán, Tanzanie) |
| Počet mluvčích | přibližně 60 milionů |
| Počet jazyků | ~40 |
| Klasifikace | Afroasijské jazyky |
| ISO 639-2 | cus |
| Dělení | |
| |
Kúšitská jazyková větev je jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Název této jazykové skupiny pochází od jména Kúš, což byl podle Bible syn Cháma a vnuk Noema.
Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritreji, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.
Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).
Dělení
Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků – severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v roce 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků.[1] Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin,[2] především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue;[3] mrtvé jazyky jsou označeny †.
Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzanii asi 7000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.
| Severní skupina | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| bedawi (bedža) | 1 186 000 | bej | Súdán, Egypt, Eritrea | arabské, latinka | ||
| Centrální skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| východní | xamtanga | 143 000 | xam | Etiopie | etiopské | |
| severní | bilen | 91 000 | byn | Eritrea | etiopské, latinka | |
| jižní | awgni | 143 000 | awg | Etiopie | etiopské | |
| západní | kemant (qwara) | 1 700 | ahg | Etiopie | etiopské | 2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamy |
| Východní skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| vysočinné | alaba | 162 000 | alw | Etiopie | ||
| burdži | 35 700 | bji | Etiopie, Keňa | etiopské | ||
| darasa | 637 000 | drs | Etiopie | etiopské | ||
| hadija | 924 000 | hdy | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| kambata | 570 000 | ktb | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| libido | 36 000 | liq | Etiopie | |||
| sidamo | 2 900 000 | sid | Etiopie | etiopské, latinka | ||
| severní | afarština | 1 078 000 | aar | Etiopie, Džibutsko, Eritrea | etiopské, latinka | |
| saho | 213 800 | alw | Eritrea, Etiopie | latinka | ||
| oromoidní | orma | 69 000 | orc | Keňa | latinka | |
| oromština Borana-Arsi-Gudži | 3 823 000 | gax | Etiopie, Keňa | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| východní oromština | 4 530 000 | hae | Etiopie | latinka | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| středozápadní oromština | 8 920 000 | gaz | Etiopie | latinka, etiopské do r. 1990 | v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštiny | |
| saňa (waata) | 17 400 | ssn | Keňa | |||
| západní (orno-tana) | arbore | 4 400 | arv | Etiopie | ||
| baiso | 1 000 | bsw | Etiopie | |||
| daasanach | 40 100 | dsh | Etiopie, Keňa | latinka | ||
| el molo | 8 | elo | Keňa | |||
| dullajské | busa | 6 600 | dox | Etiopie | ||
| gawada | 32 700 | gwd | Etiopie | etiopské | ||
| camaj (tsamai) | 8 600 | tsm | Etiopie | |||
| konso-gidole | diraša | 90 000 | gdl | Etiopie | ||
| konso | 195 600 | kxc | Etiopie | |||
| rendile-boni | aweer | 8 000 | bob | Keňa | latinka | |
| rendile | 34 700 | rel | Keňa | latinka | ||
| somálské | dabarre | 23 000 | dbr | Somálsko | ||
| garre | 57 500 | gex | Somálsko | latinka | ||
| jiiddu | 23 000 | jii | Somálsko | |||
| maay | 1 860 000 | ymm | Somálsko | |||
| somálština | 13 900 000 | som | Somálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňa | latinka | ||
| tunni | 23 000 | tqq | Somálsko | |||
| jaaku | 50 | muu | Keňa | několik skupin lovců | ||
| boon | 59 | bnl | Somálsko | |||
| Jižní skupina | ||||||
| podskupina | jazyk | odhadovaný počet mluvčích | zkratka | oblast | písmo | poznámka |
| aasáx | 350 | aas | Tanzanie | |||
| alagwa | 30 000 | wbj | Tanzanie | |||
| burunge | 13 000 | bds | Tanzanie | latinka | ||
| dahalo | 400 | dal | Keňa | možná †, mluvčí naposledy zkoumáni v r. 1992 | ||
| gorowa | 50 000 | gow | Tanzanie | |||
| iraqw | 462 000 | irk | Tanzanie | latinka | ||
| kw’adza | † | wka | Tanzanie | |||
Odkazy
Reference
- ↑ FLEMING, Harold C. Omotic as an Afroasiatic family. In: LEBEN, William. In: Proceedings of the 5th annual conference on African linguistics. : African Studies Center & Department of Linguistics, UCLA, 1974. S. 81–94. (anglicky)
- ↑ Les langues dans le monde . SOROSORO . Kapitola Famille des langues afro-asiatiques. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ LEWIS, Paul. Ethnologue: Languages of the World. Dallas: SIL International Publications, 2005. 1248 s. ISBN 978-1-55671-216-6. Kapitola Afro-Asiatic, Cushitic. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kušitské jazyky na Wikimedia Commons
