Tento článek se bude zabývat Královský palác Nikšić, což je dnes velmi důležité téma, které vyvolalo širokou debatu v různých oblastech. Královský palác Nikšić je komplexní téma, které svým dopadem na společnost přitahuje pozornost odborníků, vědců i laické veřejnosti. V tomto smyslu bude Královský palác Nikšić podrobně analyzován, zkoumáme jeho různé aspekty, jeho vývoj v čase a důsledky, které má na životy lidí. Kromě toho budou přezkoumány různé názory týkající se Královský palác Nikšić, aby bylo možné nabídnout komplexní pohled na toto téma a podpořit obohacující debatu.
Královské sídlo v Nikšići | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
sídlo pro královskou rodinu | |
Základní informace | |
Výstavba | 1900 |
Materiál | kámen |
Stavebník | král Nikola I. Petrović-Njegoš |
Další majitelé | dynastie Petrović-Njegoš |
Současný majitel | Černá Hora |
Poloha | |
Adresa | ![]() |
Souřadnice | 42°46′10″ s. š., 18°57′6″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Královské sídlo v Nikšići (srbsky Дворац Краља Николе у Никшићу) bylo vystavěno v roce 1873 na rozkaz Nikoly I. jako podzimní rezidence královské rodiny. Moderně navržený palác byl ovšem obýván jen zřídka a částečně i zanedbáván.
Nachází se naproti nikšićskému kostelu, byl postaven v neorenesančním slohu v roce 1900. Nad hlavním vchodem je krásně vyrobený znak Černohorského knížectví. Palác byl několikrát přestavován. Dnes slouží jako muzeum, městská knihovna, galerie, archiv.
Cenná je zejména archeologická sbírka z jeho světově proslulé prehistorické stavby – Červené stěny (Crvena Stijena). Exponáty z této stavby se vztahují k období mezi lety 180 000 a 1000 př. n. l.
Kromě této zde jsou jiné sbírky, vztahující se k období středověku, osvobozenecké války atd. Součástí muzea je i etnologická výstava.