Kostel svatého Vavřince (Jezvé)
Dnes chceme mluvit o Kostel svatého Vavřince (Jezvé), tématu, které v posledních letech získalo velkou relevanci. Kostel svatého Vavřince (Jezvé) je téma, které je předmětem debat, výzkumu a analýz v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. Kostel svatého Vavřince (Jezvé) vyvolal protichůdné názory, vyvolal kontroverzi, byl zdrojem diskuse a vzbudil zájem mnoha lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Kostel svatého Vavřince (Jezvé), ponoříme se do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho vlivu v dnešním světě. Kostel svatého Vavřince (Jezvé) je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží, aby se mu věnovali hluboce a promyšleně.
| Kostel sv. Vavřince v Jezvém | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince v Jezvém | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Česká Lípa |
| Obec | Jezvé |
| Souřadnice | 50°41′55,68″ s. š., 14°25′52,68″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | českolipský |
| Farnost | Jezvé |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Anselmo Lurago |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1746–1756 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 18009/5-3302 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince v Jezvém je římskokatolický farní kostel v obci Jezvé na Českolipsku v Libereckému kraji, asi 6 km západně od České Lípy. Barokní stavba postavená v 18. století je dominantou obce. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie kostela
Existence obce Jezvé je známa z roku 1197, kdy patřila blahoslavenému Hroznatovi, opatovi tepelského kláštera. Existence středověkého kostela je prokázána dokladem z roku 1352, jsou však nepřímé doklady jeho existence dávno předtím.
V červenci 1746 byl starý kostel zbourán a vzápětí byla zahájena stavba nového. Stavebníkem a patronem byl Jan Adolf hrabě z Kounic, majitel novozámeckého fideikomisního panství, o čemž svědčí rodový erb Kouniců. Na stavbu přispěli i panští úředníci a měšťané. Náklady přesáhly částku 11 600 zlatých.[2]
Dnešní kostel zasvěcený sv. Vavřinci je z let 1746–1756 a je dílem italského architekta Anselma Luraga. V roce 1798 velká část celé obce shořela a oheň poničil i kostel. Rok poté byl opraven strop i věž s makovicí a křížem. Fasáda byla ještě upravena v roce 1800 a zároveň upraveno i požárem poničené schodiště. V roce 1937 byla vězni provedena velká oprava věže kostela a menší u střechy a na zdech.[2]
Po roce 1946 došlo k odsunu zdejšího německého obyvatelstva včetně místního faráře a poté začal kostel pustnout. Zachránil jej až administrátor farnosti Horní Police, Mons. Josef Stejskal, který dostal jezveckou farnost na starosti ve 2. polovině 50. let 20. století.
Kostel byl opraven a začal opět sloužit bohoslužebným účelům. Pak se zde na čas přestaly bohoslužby konat, kostel byl sice opraven, ale nepoužíval se. Toho zneužili zloději a kostel byl dvakrát vykraden. Zhruba od roku 1999 se v kostele opět začaly sloužit bohoslužby a tak je tomu dodnes.
Poloha a popis
Kostel stojí na náměstí v Jezvém, naproti obnovené budově bývalé fary. Je to jednolodní stavba orientovaná přibližně k severu, má elipsovitě uzavřený presbytář a po jeho stranách dvojici sakristií, na západě a na východě. Na průčelí má znak stavitelů, hrabat Kouniců, pánů na Zahrádkách a Jezvém. Znak je z načervenalého mramoru.[3]
Interiér kostela
Zařízení je jednotné ze 3. čtvrtiny 18. století, zajímavostí je dvoupatrová kruchta s varhanami. Na kazatelnu se vystupuje po schodišti ve zdi ze západní sakristie. Barokní hlavní oltář je portálový s brankami, nad nimiž jsou umístěny sochy sv. Petra a Pavla v životní velikosti. U vchodu je vstup na kruchty, jejichž protějškem je malá adorační kaple (zřejmě s tzv. Božím hrobem). V kostele je náhrobek jednoho ze Salhausenů z roku 1596.[3]
Kostel dnes
Farnost (a s ní kostel) spravuje duchovní správce z Horní Police, pouť se slaví v sobotu nejblíže 10. srpnu, na který připadá svátek sv. Vavřince.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 128687 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b MANDAŽIEV, Petr. Kostel sv. Vavřince v Jezvé u České Lípy. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2010, čís. 19, s. 173. ISSN 1211-9172. ISBN 978-80-86319-13-1.
- ↑ a b SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Maličkosti z Jezvé, s. 136.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince v Jezvém na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Vavřince; Stružnice, Jezvé (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Stružnice-Jezvé, kostel sv. Vavřince
- Web Stružnice o kostele
- Web Lipa-Musica