V dnešním světě se Kostel svatého Josefa (Přemyšl) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. S rozvojem technologie a změnami v sociálním kontextu nabývá Kostel svatého Josefa (Přemyšl) stále více na významu a ovlivňuje základní aspekty každodenního života. Ať už jako předmět studia, jako protagonista veřejných debat nebo jako hybatel transformací v různých oblastech, Kostel svatého Josefa (Přemyšl) má významný vliv na způsob, jakým lidé vnímají svět a jak se k sobě vztahují. V tomto článku dále prozkoumáme dopad a důležitost Kostel svatého Josefa (Přemyšl) v současné společnosti, analyzujeme jeho důsledky a dosah v různých aspektech dnešního života.
Kostel svatého Josefa (Kościół Salezjanów) | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Vojvodství | podkarpatské |
Obec | Přemyšl |
Souřadnice | 49°47′15″ s. š., 22°45′41,04″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | arcidiecéze přemyšlská |
Status | farní kostel |
Současný majitel | Řád salesiánů |
Zasvěcení | svatý Josef |
Datum posvěcení | 1927 |
Architektonický popis | |
Architekt | Mario Ceradini |
Stavební sloh | novogotika |
Výstavba | 1913–1923 |
Specifikace | |
Délka | 42 |
Šířka | 10 |
Výška | 22 |
Stavební materiál | cihla |
Další informace | |
Adresa | św. Jana Nepomucena 3 |
Oficiální web | Oficiální web |
Kód památky | A-565 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Josefa v Přemyšlu (Kościół Salezjanów) byl postaven saleziánským řádem, v novogotickém stylu, v letech 1912–1923.
Základní kámen kostela byl položen 4. května 1913. Do začátku 1. světové války se podařilo postavit chrámové lodě. V letech 1922–1923 byly vystavěny gotické klenby. Kostel byl vysvěcen 6. listopadu 1927. Stavba a interiér kostela vycházela z návrhu italského architekta Maria Ceradiniho.
Hlavní oltář z pozlaceného dubu byl vytvořen v roce 1927 ve třech kompozičních úrovních. Po stranách jsou dva obrazy místního malíře Mariana Strońského. Mezi nimi jsou čtyři gotické věžičky s postavami světců: sv. Tereza z Ávily, sv. František Saleský, sv. Barbora a sv. Stanislav Kostka. V letech 1949-1950 byly postaveny dva boční oltáře, které vytvořil místní sochař Kazimierz Koczapski. Na pravé straně je oltář "Srdce Ježíšova", po stranách dvě sochy svatých: sv. Pius X. a sv. František Saleský. Vlevo je oltář "Panny Marie Pomocnice křesťanům" s postavami bl. Augusta Czartoryského a sv. Dominika Savio.
Vnitřní polychromii vytvořil v letech 1961-1962 krakovský malíř Stanisław Jakubczyk. Na zadních sloupech jsou menší oltáře sv. Terezy od Ježíška a sv. Antonína. Na chóru jsou 39 rejstříkové koncertní varhany z roku 1925, od české společnosti Reiger (přestavěny v roce 1967 a renovovány v roce 2000). Interiér chrámu doplňuje šest gotických zpovědnic a dřevořezby Křížové cesty. V hlavní lodi byla v roce 1925 položena mozaiková podlaha, obsahující 12 znaků zvěrokruhu, orámovaná buddhistickou svastikou, což znamená štěstí a prosperitu. V kapli je oltář vytvořený v roce 1938 přemyšlským rodákem, Janem Wojtowiczem, s postavou sv. Jana Boska, zakladatele salesiánské kongregace. Na skleněné stěně kaple visí portréty svatých salesiánů: bl. kněze Michaela Rua a sv. Dominika Savio, a na boční stěně obraz sv. Maria Dominiky Mazzarello, spoluzakladatelky řádu "Dcery Panny Marie Pomocnice křesťanů". Boční stěny jsou pokryty freskami zobrazujícími scény ze života sv. Jana Bosko, jejich autorem je Stanisław Jakubczyk. Tato kaple sloužila žákům bývalé "Varhanické školy".
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Salezjanów w Przemyślu na polské Wikipedii.