Kostel svaté Barbory (Otovice)

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Kostel svaté Barbory (Otovice), téma, které během historie upoutalo pozornost bezpočtu jednotlivců. Od svých počátků až po svou relevanci dnes hraje Kostel svaté Barbory (Otovice) významnou roli v různých sférách života. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Kostel svaté Barbory (Otovice) a zdůrazníme jeho dopad na společnost, kulturu a vědu. S retrospektivním a prospektivním pohledem se tento článek snaží poskytnout komplexní pochopení Kostel svaté Barbory (Otovice) a jeho vlivu na současný svět.

Kostel svaté Barbory
Kostel svaté Barbory
Kostel svaté Barbory
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
ObecOtovice
Souřadnice50°33′26,64″ s. š., 16°23′9,24″ v. d.
Map
Základní informace
Církevřímskokatolický
Diecézekrálovéhradecká
VikariátNáchod
FarnostBroumov
ZasvěceníBarbora z Nikomédie
Datum posvěcení1726
Architektonický popis
ArchitektKilián Ignác Dientzenhofer
Stavební slohbaroko
Výstavba1725–1727
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Kód památky29136/6-1832 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Barbory je římskokatolický kostel v Otovicích v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.. Patří do broumovské skupiny barokních kostelů. Je chráněn jako kulturní památka a od 1. července 2022 také jako národní kulturní památka.[1]

Historie

Na místě dnešního kostela stával původně kostel dřevěný, vybudovaný pravděpodobně již v 15. století a rozšířený v roce 1677. Tento kostel náležel jako filiální ke kostelu svatého Jiří a svatého Martina v Martínkovicích. Nový barokní kostel dal v Otovicích postavit opat broumovského kláštera Otmar Daniel Zinke. Autorem kostela je patrně Kilián Ignác Dientzenhofer, který jej mezi roky 1725 až 1727 postavil podle plánů svého otce Kryštofa Dientzenhofera.[1]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 000 000 Kč (450 tisíc korun v roce 2013 a 550 tisíc korun v roce 2014.[2]

Architektura

Loď kostela je oválného půdorysu se sedmi půlkruhovými kaplemi včetně kněžiště. Hlavní vchod je v plochém západním průčelí zakončeném trojbokým štítem. Nad vchodem je monogram opata Otmara Zinkeho s letopočtem 1726. Kostel nemá věž, pouze malý sanktusník.

Interiér

Interiér je členěn osmi pilastry bez patek. Strop je rovný. Kruchta má dřevěnou balustrádu.

Inventář

Nejcennější z inventáře je oltář v jižní střední kapli, který býval oltářem hlavním.

Bohoslužby

V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.[3]

Galerie

  • Průčelí
    Průčelí
  • Kostel
    Kostel
  • Okno a věž
    Okno a věž
  • Detail
    Detail
  • Detail
    Detail
  • Kříž
    Kříž
  • Hlavní oltář
    Hlavní oltář
  • Varhany
    Varhany
  • Půdorys
    Půdorys

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 140490 : kostel sv. Barbory. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101. 
  3. ↑ Filiální kostel sv. Barbory . cirkev.cz . Dostupné online. 

Literatura

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. Dostupné online. Kapitola Kostel svaté Barbory, s. 240–245. 
  • PROKOP, Bohumír; KOTALÍK, Jiří T.; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů : průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vernéřovice: Modrý anděl, 2007. 37 s. ISBN 978-80-254-6311-6. S. 20–21. (česky, německy, anglicky) 

Externí odkazy