František Ondřej Hirnle

V dnešním světě získal František Ondřej Hirnle nebývalý význam. Ať už v akademické, obchodní, technologické nebo sociální oblasti, František Ondřej Hirnle se stal základním tématem, které prochází všemi oblastmi našeho života. Jeho vliv byl tak významný, že je nezbytné porozumět jeho dopadu a důsledkům, které s sebou nese. V tomto článku podrobně a vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme vše, co souvisí s František Ondřej Hirnle, od jeho počátků až po jeho budoucí vyhlídky, s cílem poskytnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

František Ondřej Hirnle
Narození4. prosince 1726
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí25. května 1773 (ve věku 46 let) nebo květen 1773 (ve věku 46 let)
Kroměříž
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánísochař, štuk a štukatér
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Ondřej Hirnle (též Hienrle) (pokřtěn 4. prosince 1726 Praha – 25. května 1773[1] Kroměříž) byl český sochař a štukatér.

Život

Měšťanský dům Hirnlův

Jeho otcem byl sochař Karel Josef Hiernle.[2] Absolvoval vídeňskou Akademii výtvarných umění u Balthasara Ferdinanda Molla. Od roku 1758 působil v Kroměříži, kde si založil dílnu.[3] V roce 1759 se mu v Kroměříži narodil syn Antonín František,[4] jehož kmotrem se stal malíř Franz Anton Maulbertsch a v roce 1760 dcera Eva Františka (Barbora Karolína škrtnuto),[5] které byl za kmotra další malíř Karel Adolph z Freenthalu (1715-1771). V roce 1768 zakoupil od manželů Maiti (původem italská rodina městských kominíků) dům číslo 143 na Riegerově náměstí (dnešní č.p. 140/51 - nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 30382/7-6009). Zemřel v roce 1773, vdova Emerentiana jej přežila o mnoho let a teprve v roce 1800 dům prodala.[7]

Tvorba

Tvořil v rokokovém stylu.[8] Jeho tvorba je typická štíhlými, protáhlými postavami, která mají menší hlavy a dlouhé krky. Sochy působí nepřítomným výrazem a jsou bez emocí.[3]

Galerie

  • Náhrobek biskupa Egkha kroměřížském kostele svatého Mořice
    Náhrobek biskupa Egkha kroměřížském kostele svatého Mořice
  • Oltář sv. Augustina v kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku
    Oltář sv. Augustina v kostele Nejsvětější Trojice ve Fulneku
  • Oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži
    Oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži
  • Socha svatého Vendelína na Velehradě
    Socha svatého Vendelína na Velehradě

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí
  2. ↑ František Ondřej Hirnle . Archiv výtvarného umění, 2015 . Dostupné online. 
  3. ↑ a b c NECKAŘOVÁ, Miroslava. Oltáře kostela sv. Jakuba Většího v Kostelci na Hané. 2012 . Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Prof. PhDr. Ladislav Daniel, Ph.D.. s. 8-. Dostupné online.
  4. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž), sign. 7945, folium 308.
  5. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž), sign. 7945, folium 321.
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 141823 : Měšťanský dům Hirnlův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  7. ↑ PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  8. ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Hiernle František Ondřej, s. 125. 
  9. ↑ Socha svatého Vendelína na Velehradě

Externí odkazy