Kosmas Indikopleustés
V dnešní době je Kosmas Indikopleustés tématem velkého významu v moderní společnosti. Jeho vliv sahá do různých oblastí každodenního života, od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku. Tento článek se ponoří do světa Kosmas Indikopleustés a zkoumá jeho mnoho aspektů a účinků na náš každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit různé aspekty, které dělají z Kosmas Indikopleustés relevantní téma, které si dnes zaslouží studium. Od svého dopadu na životy lidí až po dopad na globální životní prostředí, Kosmas Indikopleustés je fenomén, který si zaslouží být prozkoumán do hloubky.
| Kosmas Indikopleustés | |
|---|---|
| Narození | 6. století Alexandrie |
| Úmrtí | 6. století Alexandrie |
| Povolání | objevitel, astronom, spisovatel a geograf |
| Nábož. vyznání | nestoriánství |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kosmas Indikopleustés (doslova Indoplavec, rozumí se Mořeplavec po Indickém oceánu) byl alexandrijský kupec a později mnich Sinajského kláštera, který žil v 6. století a je autorem díla Christianiké topografia (Křesťanský místopis). V něm popsal země jižní Asie a západní Afriky, která poznal na svých obchodních cestách. Přišel v něm také s vlastním výkladem podoby Vesmíru a Země, kterou považoval za plochou obdélníkovou desku.
Nauka
Na přelomu starověku a středověku se ve Východořímské (Byzantské) říši uchovávala bez přerušení souvislost s antickou kulturou a vzdělaností a proto byla většinově přijímána kosmologie Aristotelova. Někteří křesťanští učenci však přišli se snahou o křesťanskou kosmologii, která by byla v souladu s biblickými texty. Přívržencem této tzv. Syrské školy byl i Kosmas. Podle Kosmy se křesťan nesmí nechat unášet bludy pohanských filozofů, ale raději se vzepřít učení o kulatosti Země, protinožcích, pohybu Země a samostatném pohybu hvězd. Tyto bludy podle Kosmy totiž údajně souvisí s duševním pomatením, kterému propadli lidé při stavbě babylonské věže. Z Mezopotámie se podle něj přenesly do Egypta, kde se s nimi seznámili řečtí filozofové.
Viditelná Země se podle Kosmy podobá velesvatyni zbudované Mojžíšem, v níž se nacházela Archa úmluvy obsahující podle víry Izraele kamenné desky s desaterem božích přikázání. Země má podle Kosmy tvar obdélníku, ploché desky, jejíž délka je dvakrát větší než šířka; obklopuje ji obdélníkový oceán, za kterým na východě žili lidé před potopou světa; tam se prý rozkládá ráj, tam pramení Nil, Eufrat, Tigris a Ganga, které protékají oceánem a poté se znovu vracejí na povrch. Oceán tvoří čtyři zálivy: Římský (Středozemní moře), Arabský, Perský a Kaspický. Křišťálové stěny svatostánku tvoří nebe, říši Kristovu a blažených. Sluncem, Měsícem i hvězdami pohybují andělé, kteří navíc vysílají na Zemi vítr. V noci Slunce zapadá za vysokou horu.
Kosmův výklad je vrcholem středověké naivity v kosmologických otázkách. Přes svůj zdánlivý soulad s křesťanským učením však zůstal bez většího vlivu. Na západě bylo Kosmovo dílo neznámé, nikdy nebylo přeloženo do latiny. Ani v samotné Byzantské říši nedosáhlo většího ohlasu a byla tam nadále dávána přednost Aristotelovu učení.
Dílo
Christianike topografia (zřejmě z roku 547) je dílem, které popisuje obchodní cesty po tehdy známém světě, v němž se Kosmas na základě Bible pokusil vytvořit protiváhu Ptolemaiově, Aristotelem rozpracované antické soustavě – systém, který by byl v souladu s křesťanským učením. Pokoušel se sladit některé obecně geografické představy antiky s doslovnou interpretací biblického místopisu. Dílo obsahuje některé zajímavé informace o zemích, jež autor navštívil či alespoň poznal z doslechu (například o Číně). Kosmas Indikopleustes je kromě toho pravděpodobně autorem dalších čtyř, dnes ztracených knih o astronomii a kosmografii, o Písni písní a žalmech.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosmas Indikopleustés na Wikimedia Commons
