Téma Korintský řád je v dnešní společnosti velmi aktuální. Jde o problém, který se týká velkého množství lidí a který v populaci vzbuzuje velký zájem a obavy. Jde o téma, které je v posledních letech předmětem četných studií, výzkumů a diskusí, které dokazují jeho důležitost a potřebu se jím vhodně zabývat. V tomto článku analyzujeme Korintský řád do hloubky, prozkoumáme jeho příčiny, důsledky a možná řešení s cílem nabídnout širokou a kompletní vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Korintský řád je jeden z klasických architektonických stylů starověkého Řecka. Promítl se ale i do egyptských chrámů v době dobytí cca 330 př. n. l. až 28 př. n. l. Korintský řád dosáhl větší obliby až ve starověkém Římě.
Korinstský styl má blízko k Iónskému řádu. Vyznačuje se štíhlými vysokými sloupy a dekorativností sloupových hlavic.
Hlavice je obrůstána trsy listů akantu a to konkrétně druhů paznehtníku měkkého (v antickém Římě) či paznehtníku ostnitého (především v antickém Řecku)[1] – středomořských bodláků; na rozích jsou voluty. Nově se někdy objevuje motiv tzv. píšťal: ve spodní třetině sloupu jsou do drážek kanelování vloženy (vytesány) hůlky. Objevuje se také motiv zubořezu v poměru cca 1 : 12 – není přesně vymezeno.[zdroj?]
Podle nespolehlivé informace Vitruvia měl být autorem tohoto slohu sochař Kallimachos. Měl prý za úkol najít nějaký nový architektonický prvek, nový styl. Ale Kallimachos na nic nemohl přijít a byl značně zoufalý. Jednoho dne se šel po pohřebišti a jeho zrak utkvěl na jednom dětském hrobu. Podle starořecké tradice když zemře dítě, se vezmou všechny jeho hračky a odnesou se na jeho hrob. A tak se Kallimachos díval, když v tom to uviděl. Košík s hračkami prorostly všudypřítomné bodláky a Kallimachos v tom hned uviděl budoucí hlavici na nový řád.
Příklady staveb od antiky po moderní dobu: