Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana
V dnešní době se Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana stalo tématem velkého zájmu široké škály lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří hledají informace na toto téma, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana představuje bod zájmu pro mnohé. Ať už kvůli svému historickému významu, dopadu na současnou společnost nebo významu ve vědecké oblasti, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je i nadále tématem, které vyvolává velkou debatu a fascinaci. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a jeho význam v dnešním světě a poskytneme kompletní a aktuální pohled na toto téma.
| Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Poloha | Ve Smečkách 602/15, Praha, 110 00, Česko |
| Počet poboček | 1 |
| Přístupnost pro uživatele | |
| Registrovaní uživatelé | přes 5 000 (2023)[1] |
| Další informace | |
| Ředitel | Mgr. et Mgr. Briana Čechová Ph.D. |
| Webové stránky | https://www.ktn.cz/ |
| Telefon | 222 210 492 |
| Sigla | ABG024 |
| IČO | 14893631 (VR) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze je příspěvková organizace a knihovna, kterou zřizuje Ministerstvo kultury České republiky, založil ji nevidomý hudební skladatel Karel Emanuel Macan, po němž je pojmenována.
Jejím hlavním účelem je zpřístupňovat nevidomým a zrakově postiženým osobám informace a umělecké hodnoty prostřednictvím Braillova písma, zvukových záznamů (např. audioknih, reliéfní grafiky či digitálních textů. Půjčování knih (bodových a audioknih) je včetně poštovného zdarma.
Historie
Předchůdcem Macanovy knihovny byl spolek Český slepecký tisk, který vznikl v červnu 1918 sloučením částí fondů čtyř knihoven při slepeckých ústavech a který rovněž pomohl K. E. Macan založit. Stát tento spolek finančně nepodporoval, peníze pro svou činnost získával pořádáním společenských a dobročinných akcí.[2] Po roce 1948 byl spolek znárodněn a majetek převeden pod Svaz československých invalidů, roku 1951 jej nevidomí znali pod názvem Slepecká tiskárna a knihovna. V roce 1989 se Svaz československých invalidů rozpadl, samostatnou knihovnu pod svá křídla vzalo ministerstvo kultury jako národní kulturně-osvětovou instituci pro nevidomé.[2]
Činnost
Činností se zaměřuje především na tyto tři oblasti:[3]
- výroba
- publikací tištěných Braillovým písmem - tímto způsobem zpracovávají krásnou i odbornou literaturu, periodika, hudebniny, jazykové a pro základní školy určené učebnice
- zvukových nahrávek - týká se to jak knih z běžné produkce, tak zvukových časopisů a odborné literatury
- reliéfních grafik - což zahrnuje ilustraci knih a učebnic pro děti či samostatné obrazové publikace (atlasy, kalendáře, pohlednice)
- služby (osobní výpůjčky, zásilkové a rozvážkové výpůjčky, přepisovací a načitatelské služby, prodej slepeckých knih, papíru nebo hudebnin)
- metodická činnost (tzv. putovní fond zvukových knih či pomoc oddělením knihoven pro zrakově postižené)
Reference
- ↑ Hlavní činnosti. KTN . . Dostupné online.
- ↑ a b Historie KTN
- ↑ Systém knihoven v ČR - KISK FF MU. kisk.phil.muni.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-13.
