V moderním světě převzal Klášter St. Gallen vedoucí roli v dnešní společnosti. Tato postava nebo téma vzbudilo široký zájem a vyvolalo četné debaty v různých oblastech. Postupem času se Klášter St. Gallen vyvíjel takovým způsobem, že v historii označil před a po. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Klášter St. Gallen a jeho vliv dnes. Budeme analyzovat jeho dopad na kulturu, politiku, technologie a další relevantní aspekty. Kromě toho prozkoumáme důsledky Klášter St. Gallen v současném světě a to, jak formoval způsob, jakým žijeme a myslíme.
Knížecí opatství svatého Havla Fürstabtei St. Gallen | |
---|---|
![]() Katedrála v opatství svatého Havla | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | St. Gallen |
Místo | St. Gallen |
Souřadnice | 47°25′23″ s. š., 9°22′38″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Benediktini |
Zakladatel | svatý Havel |
Založení | 719 |
Zrušení | 1805 (1823 bula Ecclesias quae antiquitate papeže Pia VII.) |
Představený | Pankraz Vorster (do roku 1805, poslední opat kláštera) |
Znak | ![]() |
Odkazy | |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klášter St. Gallen | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iv |
Odkaz | 268 (anglicky) |
Oblast | Evropa a severní Amerika |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1983 (7. zasedání) |
Knížecí opatství svatého Havla (německy Fürstabtei St. Gallen) je benediktinské opatství ve městě St. Gallen ve Švýcarsku. Klášter byl pojmenován po svatém Havlovi, irském misionáři, který je tam pochován. Opatství patřilo po několik staletí k nejvýznamnějším střediskům církevní vzdělanosti ve středověké Evropě. Součástí areálu kláštera je kaple svatého Havla.
Na místě dnešního opatství založil již na počátku 7. století irský mnich svatý Havel (Gallus/Gallen) poustevnu. Karel Martel později jmenoval svatého Otmara ochráncem Havlových ostatků a ten zde snad v roce 719 založil opatství. Opatství bylo založeno v 8. století a po staletí patřilo k nejvýznamnějším klášterům Evropy.
Ve 13. století se klášter stal říšským opatstvím. Klášter byl zrušen roku 1805, definitivně pak bulou Ecclesias quae antiquitate papeže Pia VII. z roku 1823, dnes jeho území pokrývá diecéze St. Gallen. Hlavní chrám klášterního komplexu – katedrála svatého Havla a Otmara – je sídelní katedrálou diecéze St. Gallen. V roce 1983 bylo opatství zařazeno mezi památky světového dědictví UNESCO.
Klášterní knihovna obsahuje jednu z celosvětově největších středověkých sbírek. Švýcarskou národní památkou je Plán ze St. Gallenu z počátku 9. století, který zobrazuje plán ideálního areálu benediktinského kláštera.