V současné době se Klenov (hrad) stalo tématem obecného zájmu mnoha lidí po celém světě. S růstem technologií a globalizací převzal Klenov (hrad) ústřední roli v našem každodenním životě. Ať už mluvíme o Klenov (hrad) na osobní, profesní nebo společenské úrovni, jeho dopad je nepopiratelný. V tomto článku důkladně prozkoumáme téma Klenov (hrad) a jeho dnešní relevanci. Od jeho počátků až po jeho vývoj v moderní společnosti budeme analyzovat různé aspekty, které činí Klenov (hrad) tématem životně důležitého a zajímavého pro každého.
Klenov | |
---|---|
![]() Základy skalního hradu Klenov na vrcholu Zámčisko | |
Poloha | |
Adresa | vrch Klenov, Bystřička, ![]() |
Souřadnice | 49°24′43,38″ s. š., 18°1′52,78″ v. d. |
![]() ![]() Klenov | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klenov (také Freundsberg) je zřícenina moravského hradu na nejvyšším místním skalním vrcholu Zámčisko na hřbetu Klenov v okrese Vsetín. Pozůstatky hradu se nacházejí ve stejnojmenné přírodní rezervaci.
O hradu se nedochovaly žádné písemné prameny. Bývá spojován s hradem Freundsberg, který roku 1308 zastavil templářský mistr Ekko Vokovi I. z Kravař. Toto spojení je nejisté a bývá zpochybňováno, protože je možné, že Freundsberg stával na místě vsetínského zámku nebo na jiné lokalitě. Stavebníkem hradu mohl být také král Václav III., který chtěl na zdejších zeměpanských pozemcích založit klášter, a malý hrad by v takovém případě souvisel s pokusem o zabezpečení okolní krajiny. Archeologické nálezy datují dobu vzniku sídla na začátek čtrnáctého století.[1]
Staveništěm hradu se stal skalnatý vrchol Zámčisko. Hrad je dvoudílný. V předhradí je patrná prohlubeň – nejspíše pozůstatek cisterny. Hradní jádro má oválný půdorys s rozměry 31 × 21 metrů. Dominuje mu pískovcové bradlo. Na jeho vrcholu se nachází uměle přitesaná plošina s rozměry 11 × 7 metrů, která se stala základem pro srubovou, pravděpodobně věžovitou, budovu.[1]