Klášter svatého Jimrama (Řezno)

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt
Klášter svatého Jimrama Reichkloster Sankt Emmeram
klášterní kostel od severozápaduklášterní kostel od severozápadu
Lokalita
StátBavorskoBavorsko Bavorsko
MístoŘezno
Souřadnice
Základní informace
Řádbenediktinský
Založeníasi 739; od 975 suverenita; 1731 knížecí
Zrušení1803
Mateřský klášterChammünster Cham
Znak
Odkazy
Kód památkyD-3-62-000-350
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svatého Jimrama (také svatého Emmerama, latinsky Abbatia Sancti Emmerami, německy původně Reichsabtei Sankt Emmeram), je bývalé opatství řádu benediktinů ve městě Řezno při řece Dunaj, v zemském okrese Řezno, v dolním Bavorsku, v Německu. Jeho kostel je unikátně dochovanou středoevropskou památkou předrománské a románské architektury, kamenné plastiky a někdejší královskou nekropolí. Klášter byl roku 1803 zrušen a v letech 1816- 1811 přestavěn na zámek. Areál kláštera je součástí starého města, které bylo prohlášeno za Světové dědictví UNESCO.

Dějiny

Svatý Jimram byl německý misijní biskup. Podle životopisce Arbea z Freisingu byl po své mučednické smrti pohřben v Aschheimu poblíž Mnichova, a jeho ostatky po 40 dnech odtud kolem roku 690 převezeny do kostela sv. Jiří v Řezně, na místo pozdějšího klášterního kostela sv. Jimrama. Jeho první hrob byl před jižní apsidou dnešního kostela. Přesné umístění a půdorys tohoto kostela není znám.

Půdorys kostela před rokem 1050 (Dehio) Románský vchod do atria kostela

Zakládací listina kláštera chybí. Mniši podle tradice přišli z kláštera Chammünster v horní Falci, z něhož se po pozdějších přestavbách dochoval nynější farní kostel ve městě Cham. Kostel sv. Jimrama byl postaven za opata Sintperta (769-791) ve stylu karolínské renesance. Od roku 739 byla ustavena personální unie mezi řezenským biskupem a opatem svatojimramského kláštera. Svatý Wolfgang, zvolený biskupem roku 972, dal přistavět knihovnu a vybavil ji knihami. Císař Karel Holý daroval klášteru cenný rukopis ve zlatých deskách, zvaný Codex aureus St. Emmerami. Opat Raumwold vystavěl kolem roku 980 na východní vnější straně kostela první otonskou kryptu. Za opata Reginwarda byla v letech 1048-1060 přistavěna západní část chrámu s příčnou lodí (transeptem), chórem sv. Dionýsia Areopagity, západní kryptou sv. Wolfganga (do níž byly světcovy ostatky přeneseny roku 1052) a kaplí sv. Maří Magdalény. Obnnova chrámu v románském slohu následovala po požárech v letech 1062-10687 a 1166.

Císař Karel VI. roku 731 opatství povýšil na knížecí (Fürstabtei), to znamenalo, že každý opat byl při své instalaci zároveň nobilitován na knížete.

21. března 1803 byl klášter zrušen. Roku 1811 jeho budovy získala knížecí rodina Thurn-Taxisů výměnou za předání poštovních práv a služeb bavorskému státu.

Papež Pavel VI. kostel roku 1964 prohlásil za baziliku minor.

Chrámová architektura a interiér

Klášter

Galerie

Přestavba kláštera na zámek

Půdorys kláštera přestavěného na zámek (opačná orientace:sever je dole) Novorenesanční průčelí zámku

Jako náhradu za postoupení poštovních práv a služeb, která do té doby knížecí rod Thurn a Taxis v Německu i Rakousku držel, získala rodina v letech 1810-1812 od Bavorského království sekularizované budovy trojkřídlé klášterní budovy s refektářem, dormitářem, klášterní kuchyní se schodištěm, tzv. Lví sál, kapitulní síň a sál knihovny. Ke karolínskému a románsko-gotickému celku dal Karel Alexandr z Thurn a Taxisu v letech 1836-1841 přistavět knížecí kapli s kryptou, která sousedí se západním křídlem kláštera. Projekt vypracoval knížecí stavební rada Carl Victor Keim a dozoroval bavorský královský architekt Fridrich von Gärtner. Krypta slouží jako knížecí mauzoleum. V západní části areálu na místě bývalé opatské zahrady byly za vlády knížete Maximiliána Karla v roce 1827 podle plánů bavorského stavitele Jeana Baptisty Métiviera vystavěn trojkřídlý areál stájí, koníren a jízdárna s arénou, vyzdobené reliéfy Ludwiga Schwanthalera. Byly využívány nejen k ustájení, ale hlavně k výcviku a předvádění koní při veřejných představeních, proto měly velké hlediště.

Služby pro návštěvníky

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Portály: Architektura a stavebnictví | Křesťanství | Německo